Odrůdy révy vinné pro biologické vinohradnictví

Moderní vinohradnictví se stále častěji ubírá cestou ekogické produkce. Většina vinohradnických podniků pracuje v podmínkách integrovaného pěstování a stále více přibývá vinařů, kteří hospodaří v podmínkách biologické produkce. Biologické vinohradnictví zaznamenává v posledním období velký rozvoj i ve vinicích v ČR. Většina pěstitelů však pěstuje odrůdy „evropské révy vinné“, které jsou citlivé k houbovým chorobám, proto je jejich pěstování v podmínkách biologického vinohradnictví náročnější.

Za kolébku biologického vinohradnictví je možné považovat Švýcarsko. Zdejší biovinaři hospodaří především s odrůdami se zvýšenou odolností vůči houbovým chorobám. Podobně tomu je i v Jižním Tyrolsku. Biologický způsob hospodaření se dále rozšířil do Německa, Maďarska, Rakouska, České republiky a na Slovensko. V těchto zemích však biovinaři sice pracují s odrůdami se zvýšenou odolností k houbovým chorobám, ale také velmi často s odrůdami „evropské révy“ Vitis vinifera.
Pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám však má velký význam především právě v podmínkách biologického vinohradnictví. Odrůdový sortiment révy vinné v České republice však disponuje několika odrůdami se zvýšenou odolností, které jsou již zapsané ve Státní odrůdové knize a celou řadou odrůd v odrůdových zkouškách. Některé z nich dlouhodobě sleduji v kolekci genových zdrojů révy na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici.
Pěstitelé odrůd révy vinné v biologickém vinohradnictví v Evropě označují tyto odrůdy jako „pilzwiderstandsfähige Sorten nebo Rebsorten“ a zkráceně je označují termínem PIWI, což v překladu znamená odrůdy odolné k houbovým chorobám.
Mezi nejvýznamnější houbové patogeny révy patří Plasmopara viticola (Berk&Curt.) Berl. & De Toni (původce plísně) a Erysiphe necator Schwein (původce padlí), kteří se od Evropy rozšířili v 19. století z Ameriky. Původce šedé hniloby hroznů révy Botrytis cinerea Pers. je druhem domácím v Evropě. Všechny tyto houbové choroby mohou způsobovat hospodářsky významné škody a především negativně ovlivňovat kvalitu hroznů a vína.
V roce 1878 proto francouzský vědec Alexis Millardet formuloval základní myšlenku, která ovlivnila šlechtění révy vinné na další období. Cílem šlechtitelů bylo spojení rezistentních vlastností amerických divokých druhů Vitis spp. a kvality vína evropské révy vinné, Vitis vinifera L. (Millardet, 1885). Cílem bylo vytvoření „ideální révy“, jež by v sobě spojovala vlastnosti rezistence k významným a v té době novým patogenům s kvalitou hroznů a vína evropské révy vinné.

Celý text článku naleznete v tištěné formě časopisu Zahradnictví číslo 2/2010.

Text a foto doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici