Legislativa

Podle údajů Svazu květinářů a floristů ČR dosáhla tuzemská květinářská produkce v roce 2008 hodnoty 1,8 miliard Kč a stále zaznamenává vzestupný trend. V období let 1997 až 2002 činil tento růst meziročně 10 – 15 % a v posledních letech se snížil přibližně na úroveň kolem pěti procent. Pozitivní skutečností je, že růstová tendence je založena zejména na zvyšování intenzity výroby. Pojďme se nyní na některé údaje podívat podrobněji.

Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro morální bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je potřeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.
Výrok Tomáše Bati z roku 1932
Převzato z novin zaměstnanců společnosti Lovochemie Lovosice, a. s.“Lovochemik“ č.5/2009.

Kontrola čerstvého ovoce a zeleniny na vnitřním trhu ve všech stádiích obchodování, při dovozu nebo vývozu, ale i například produkty určené ke zpracování, prošla v několika posledních letech legislativními změnami nezbytnými pro zlepšení konkurenceschopnosti a tržní orientace. Jejich cílem je dosažení udržitelné produkce konkurenceschopné na vnitřním i vnějším trhu, snížení výkyvů v příjmech producentů v důsledku krizí na trhu, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny ve Společenství a pokračování ve snahách odvětví o zachování a ochranu životního prostředí.

Ve sklízených rostlinách se mohou vyskytovat velmi malá množství látek na ochranu rostlin (rezidua pesticidů), a spotřebitelé tak mohou být do jisté míry vystaveni jejich působení. Aby se zajistilo, že koncentrace reziduí pesticidů v potravinách nebo krmivech je na přijatelné úrovni, stanovila Evropská komise maximální limity reziduí k ochraně spotřebitelů před expozicí nepřijatelným množstvím pesticidů z potravin. Od 1. září 2008 se pro rezidua pesticidů aplikují nová pravidla (Nařízení EC č. 396/2005), jejichž cílem je zvýšit bezpečnost potravin v EU.

Letos v červnu uplynul rok od chvíle, kdy se začaly rozdělovat první finanční prostředky z fondů Evropské unie prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Za toto období již bylo prostřednictvím opatření v osách I a III zrealizováno celkem 723 projektů za 451 milionů korun. Svůj díl si postupně vybírají také zahradnické podniky, a to i přesto, že pro některé z nich je stále administrativa spojená s podáním projektu překážkou.

Jedle kavkazská se celosvětově stává nejpopulárnějším vánočním stromkem. Zatímco v Nizozemsku je častou ozdobou domácností už několik let a její obliba je poměrně stálá, v ostatních evropských zemích se očekává další vzestup prodeje. Frank Bos z dánské pěstitelské firmy Green Team Europe je toho názoru, že poptávka po tomto stromku se zvýší ještě o 70 % - ze 30 na 50 milionů. Jedli kavkazskou začali jako vánoční stromek používat poprvé ve Skandinávii a během let se rozšířila po celé Evropě.

Jedným z trojice medzinárodných stretnutí v oblasti kontroly kvality ovocia a zeleniny je aj Harmonizačné stretnutie inšpekčných služieb vo Veľkej Británii. Na rozdiel od medzinárodného kurzu v Mojmírovciach (Slovensko), ktorý je určený pre vzdelávanie výkonných pracovníkov a konferencie Kvalita ovocia a zeleniny (Nemecko), ktorej sa zúčastňujú zástupcovia obchodu, pestovatelia a inšpekční pracovníci, je toto stretnutie zamerané na diskusiu o harmonizácii inšpekčných postupov a interpretácii noriem kvality, predovšetkým v rámci EÚ.

Podívejme se na některé příklady z Operačního programu Rozvoje venkova a multifunkční zemědělství (dále OP RVMZ) z období let 2005 – 2006. Uvedené uskutečněné projekty jsou inspirací v současném plánovacím období EU v letech 2007 – 2013 v Programu rozvoje venkova, který nabízí každoročně dotační příležitosti pro žadatele.

Vzhledem ke zvyšujícím se cenám energií by se každý zahradnický podnik provozující skleníkové hospodářství měl seznámit s možnostmi úspor energií, nechat si zpracovat energetický audit, ale vůbec se zamyslet nad tokem energií ve svém zahradnictví. Bezpochyby namítnete, že úspory energie, zvláště v okrasném zahradnictví, se dají zajistit snadnějším způsobem tj. např. výběrem sortimentu s nižšími nároky na teplo nebo instalací tepelných clon a řady dalších opatření. Náklady na vytápění se však budou každoročně zvyšovat a kopírovat rostoucí světové ceny energií.

Ochrana odrůd je významnou oblastí soukromoprávních vztahů s výrazným dopadem na rozvoj rostlinné výroby. Většina vyspělých států má její princip zakotven ve své legislativě. Jinak tomu není ani v České republice, kde má právní ochrana odrůd relativně dlouhou historii. Přesto mívají výrobci, dovozci a prodejci školkařského materiálu problémy s nepochopením, či nesprávným výkladem práv a povinností plynoucích z našich právních předpisů, a následně pak i s využíváním chráněných odrůd v rozporu s právní normou. Cílem tohoto textu je vysvětlení základního principů ochrany práv k odrůdám.

V souladu s řešením projektu MZe Národní agentury pro zemědělský výzkum s názvem Vyšší využití zemědělské produkce v průmyslu se naše pracoviště v etapě Obnova malého a středního podnikání na venkově zabývá diverzifikací činnosti zemědělců. V dnešním příspěvku chci čtenáře upozornit na podnikatelské příležitosti v okrasném zahradnictví v České republice.

Člověk má potřebu dlouhodoběji uchovávat ovoce a zeleninu snad odjakživa. Mezi nejstarší způsoby konzervace v obou případech patřilo sušení, u ovoce pak výroba povidel, u zeleniny konzervace kyselinou mléčnou vznikající při výrobě kysaného zelí. Teprve o mnoho set let později, se zaváděním modernějších obalů, se začalo při konzervaci ovoce a zeleniny využívat technologického postupu sterilizace.

Současně platný zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) byl připravován již v letech 2001 a 2002. Zákon upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin, chmele, révy, zelenin, ovocných a okrasných druhů, registraci odrůd druhů těchto rostlin a další náležitosti související s jejich uváděním do oběhu. Tento článek se věnuje pouze druhům trvalých kultur – chmelu, révě a ovocným a okrasným druhům.

Nový zákon NR SR č. 193/2005 Z.z. o rastlinolekárskej starostlivosti, ktorý nahradí doteraz platný zákon NR SR č. 285/01 Z.z. v znení neskorších predpisov, bolo nutné pripraviť vzhľadom na požadované zmeny v legislatíve. Zákon ustanovuje povinnosti fyzických a právnických osôb na úseku rastlinolekárskej starostlivosti, ďalej obsahuje opatrenia proti zavlečeniu škodlivých organizmov, podmienky registrácie a kontroly prípravkov na ochranu rastlín, moričiek a leteckých aplikátorov, pôsobnosť orgánov rastlinolekárskej starostlivosti a v konečnom dôsledku sankcie za porušenie povinností ustanovených týmto zákonom.

Klima ČR vytváří podmínky pro produkci bílých vín, s výrazným podílem vín odrůdových, podobně jak je tomu na Slovensku, Rakousku, Maďarsku či Německu. Z důvodu proměnlivosti klimatických a půdních podmínek mezi relativně malými územími (nadmořská výška, svažitost, konfigurace terénu a expozice ke světovým stranám) mohou u nás vznikat originální vína v rámci vinařských obcí či viničních tratích.