Ovocnářská výroba

Cílem pokusu bylo ověření možnosti pěstování různých odrůd jahodníku v podmínkách ekologického zemědělství. Do pokusu bylo zařazeno devět odrůd pěstovaných nejčastěji v konvenčních podmínkách. Sledovány byly kvalitativní a kvantitativní sklizňové parametry, zdravotní stav a fenologické znaky. Na základě získaných poznatků je možné doporučit všechny zkoušené odrůdy i pro pěstování v podmínkách ekologického zemědělství.

Z národů ač jsme různých, přesto nás, alespoň ve středoevropském prostoru, něco spojuje – v kalendářích se vyskytují v určité dny velmi podobná jména, přestože lidí, kteří je nosí, je v populaci těchto národů jako šafránu. Jedná se o jména Pankrác, Servác a Bonifác, popřípadě i Medard. Když už ne všichni čtyři, dva až tři jsou zastoupeni v každém kalendáři ve střední Evropě.

Podle průzkumů realizovaných evropskou komisí se průměrná konzumace ovoce a zeleniny v rámci Evropské unie pohybuje pod doporučenými limity. Tím je 400 gramů na osobu a den a v posledních deseti letech poklesla spotřeba o 20 %. To přináší problém obezity šířící se především mezi dětmi. Nadváhou v EU 27 podle studie trpí 22 milionu školáků a 5,1 milionu je považovaných za obézní.

Vrtule třešňová, vrtivka čerešňová, Bohrfliegen, Kirschfruchtfliege, cherry fruit fly či Rhagoletis cerasi, to všechno jsou pojmenování pro klíčového škůdce třešní a višní. A nejen jich, vrtule má další hostitelské rostliny jako je střemcha, mahalebka, zimolez, dřišťál a pámelník.

Znížená výmera pôvodných porastov a ich nízka úrodnosť sú dôsledkom nedostatku tohto druhu ovocia na našom trhu. Väčšia časť týchto extenzívnych porastov brusníc sa nachádza v národných parkoch a chránených územiach, kde je zber zakázaný, alebo obmedzený kvôli zachovaniu biodiverzity a zabezpečeniu prirodzenej potravy pre živočíchy.

Intenzivní velkovýroba ovoce se neobejde bez aplikace chemických přípravků, neboť eliminace poškození plodin chorobami, škůdci či plevely umožňuje plně využít výnosový potenciál rostliny a získat kvalitní produkt, ať již pro přímý konzum, nebo i následné zpracování. Přitom ochrana proti chorobám a škůdcům patří k finančně velmi nákladným opatřením a každý pěstitel tak důkladně zvažuje, kdy a jaký přípravek použít.

Vedle hraboše polního náleží hryzec k nejzávažnějším škůdcům v při produkci zemědělských plodin. Nežli přistoupíme k popisu jeho škodlivost zorientujeme se v základních datech o jeho biologii.

Spála jadrovín, spôsobovaná baktériou Erwinia amylovora, je bezpochyby najviac deštruktívnym ochorením rastlín. Prvýkrát chorobu pozoroval záhradník W. Denning v štáte New York v roku 1780. Aj napriek storočiam praktických skúseností a nesmiernemu množstvu vedeckých publikácií od roku 1880 až po súčasnosť stále nemáme k dispozícii spoľahlivý prostriedok, dlhodobo použiteľný na ochranu ovocných a okrasných výsadieb proti tejto chorobe.

Pri pestovaní jahôd sa často stretávame s rôznymi chorobami, ktoré nie len výrazným spôsobom znižujú množstvo, ale aj kvalitu ich úrody, pričom najviac ochorení spôsobujú hubové alebo hubám podobné organizmy.

Až neuvěřitelně dlouhou historii mají Ovocnářské dny – každoroční setkávání pěstitelů ovoce, výzkumných pracovníků a dalších ovocnářských odborníků. Letos se totiž uskutečnilo již po třiapadesáté a zajímavostí je, že více než polovinu těchto akcí hostil východočeský Hradec Králové. Pěstitelé zde znovu apelovali na největší současné problémy českého ovocnářství, především přestárlé výsadby a nedostatek prostředků na jejich obnovu a také velmi nízké výkupní ceny ovoce v loňském roce.