Realizace a údržba

Plošná výsadba nízkých, půdopokryvných, převážně plazivě či poloplazivě rostoucích trvalek představuje možnou alternativu trávníku zejména na problematických plochách.

Korovnice pupenová Adelges laricis (Vallot, 1836) je drobná mšice z čeledi korovnicovitých (Adelgidae), která se od ostatních mšic v mnohém liší. Všechny samičky korovnic totiž, na rozdíl od většiny ostatních – živorodých mšic, kladou vajíčka. Další nápadné odlišnosti najdeme v jejich morfologii, neboť korovnice nemají vyvinuté sifunkuly ani chvostek.

Pojem „konzervace“ označuje obecně uzavření nějakého stavu a zabránění dalším změnám. Poměrně výstižně toto označení popisuje skupinu zásahů, které se na stromech realizují v souvislosti s řešením mechanických poškození a následných rozkladných procesů (tlení). Na rozdíl od konstruktivnějších typů ošetření (například řezu stromů) tyto zásahy nemají vyšší ambice než zastavení nebo spíše zpomalení rozkladných procesů.

Krajina mezi Pískem a Strakonicemi je malebná, ale od budovy zámku ve Štěkni nečekejme vzhled pohádkového sídla princezen, i když se v posledních letech zámek vrací do bývalé úpravnosti. Anglický park, který ho obklopuje, tvoří mu svými stromy hezký rámec a zvyšuje přitažlivost celého areálu.

Cílem předkládané práce, která byla realizována v roce 2010 ve Výzkumné pícninářské stanici Vatín, bylo zkoumání vlivu teploty na dynamiku klíčení, celkovou klíčivost a počáteční rychlost růstu vybraných trávníkových druhů. Testování bylo prováděno v řízených podmínkách na klíčidle. Z výsledků vyplývá, že teplota klíčení ovlivňuje statisticky průkazně dynamiku klíčení. Především na počátku sledování byly rozdíly skutečně značné, a to ve prospěch vyšší teploty 25/15 °C. Celkovou klíčivost ale rozdílná teplota statisticky průkazně neovlivnila. Rychlejší nástup klíčení může hrát především u druhů s pomalejším vývojem, jako je kupříkladu lipnice luční, důležitou roli. Vyšší teplota urychlila růst jak nadzemní, tak i kořenové části u všech sledovaných druhů. Průkazné rozdíly byly ale zaznamenány pouze u kostřavy rákosovité a kostřavy ovčí v případě nadzemní části a lipnice luční s ošetřením Proradix Turf v případě kořenové části.

Vertikální zahrady jsou jednou z moderních metod ozeleňování vertikálních stěn. A jak se mohli přesvědčit účastníci semináře věnovaného zeleným stěnám, nejedná se o metodu nejlevnější.

Specifikou dopravy v zahradnictví je to, že pohyb po dopravních trasách je velmi často realizován po nezpevněných površích, v omezených profilech (výškově i šířkově) a břemena vyžadují zvláštní způsoby zacházení, aby nedošlo k jejich okamžitému nebo následnému poškození. Objemy břemen jsou v mnoha případech velmi přesně vymezeny a jsou vyžadovány specifické způsoby jejich fixace k dopravnímu zařízení.

Zatímco jsme se v minulém dílu zabývali řezy stromů, které lze označit jako konvenční, v této části si popíšeme řezy speciální. Ty se vyznačují buď specifickým účelem nebo jsou realizované na stromech v pokročilé fázi ontogenetického vývoje – na stromech senescentních. Samozřejmě se stále zabýváme výhradně řezem stromů okrasných. Vynecháváme proto celou skupinu řezů souvisejících s produkcí ovoce.

Přehlídku toho nejlepšího co nabízí nizozemský školkařský trh a jeho pěstitelé a producenti nabízí tradiční mezinárodní veletrh Plantarium, jehož 29. ročník se uskutečnil letos ve dnech 24. až 27. srpna. V letošním roce zvolili organizátoři jako hlavní téma Umění, které se prolínalo celým výstavním prostorem i programem.

Prostředí velkých měst je charakteristické podmínkami ovlivněnými antropogenní činností. Adaptabilita a schopnost dřevin odolávat těmto podmínkám se liší podle jednotlivých taxonů. Cílem této práce je zjištění vhodnosti druhu F. excelsior k výsadbám na území hlavního města Prahy. Bylo provedeno porovnání a analýza růstových parametrů v různě imisně zatížených oblastech hlavního města Prahy a v různých kategoriích zeleně. Při porovnání s modelovými daty většina přírůstků nedosáhla těchto hodnot. Z toho se lze domnívat se růst druhu F. excelsior je ovlivněn městským prostředím.

Stromy jsou součástí prostředí kolem nás a přináší mnoho krásného a pozitivního. Současně se však mohou stát zdrojem rizika, a to především v urbanizovaném prostředí. Je třeba pravidelně monitorovat jejich stav a dbát na kvalitní údržbu.

Nové možnosti, technologie a postupy, které mohou zahradní realizátoři a architekti, zahradníci či zástupci technických služeb využít při své práci, byly námětem semináře Moderní postupy při řešení zahradních realizací. O tom, že tato akce proběhla jsme vás informovali již v minulém čísle našeho časopisu. Nyní se na tento seminář zaměříme podrobněji.

Článek shrnuje výsledky tří let hodnocení nároků na údržbu u trvalkových výsadeb se zvýšenou autoregulací a extenzivní údržbou. Hodnocené výsadby v Průhonicích mají srovnatelně nízké nároky na údržbu jako podobné projekty v zahraničí. Údržba trvalkových výsadeb v městském prostředí ukazuje vyšší nároky, které jsou způsobeny specifickým urbánním zatížením. I přesto lze tento typ výsadeb pro své prokázané nízké nároky na údržbu doporučit jako vhodný typ zejména do městského prostředí.

Cílem každého, ať už profesionála – greenkeepera či udržovatele fotbalového areálu – nebo majitele rodinného domu se zahradou, je pěkně vypadající trávník. Ano, trávník patří, ač se o tom příliš nemluví, k několika fenoménům poslední doby. Stačí se jen projet českou a moravskou krajinou a vzpomenout na dobu nedávno minulou. Z předzahrádek většinou zmizely plodiny nezbytné pro zásobování domácího zvířectva a byly nahrazeny travnatou plochou. Trávník však není jenom „zelená plocha“ vyplňující prostor. Měl by plnit především funkci estetickou, příznivě ovlivňující naše smysly, ale také užitkovou, tj. poskytnout vhodné prostředí pro hru, sport i relaxaci. Tyto funkce však může plnit ovšem jen trávník zdravý a dobře ošetřovaný.

Najít travní druh, který by i v suchých a velmi teplých podmínkách léta vytvořil krásný zelený trávník s minimem použité závlahové vody anebo vůbec bez ní, se snaží objevit řada šlechtitelů ve světě již několik desítek let. Měnící se klimatické podmínky činí tuto snahu ještě aktuálnější. Přitom je nutné, aby měl tento travní druh navíc dobrou mrazuvzdornost a tím vlastně splňoval požadavky na úspěšné přezimování v oblastech, kde jsou chladné zimy.
Prvním takovým travním druhem, který byl vzat do šlechtění byla kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreiber anebo Festuca elatior L.). Původně je to poměrně vysoká tráva, tvořící stébla 150 cm i více, volně trsnatá se schopností tvořit výběžky. Její vynikající vlastností je tvorba hlubokých kořenů.