365 dnů s ovocem

Krok za krokem bude pěstitele, především ty drobnější, provázet „ovocnářská kuchařka“, která ukáže na jedné straně co dělat a na druhé čeho se vyvarovat. Publikace ve stručné formě přibližuje některé okolnosti, které přispívají ke zdravému růstu a pravidelné úrodě. Autor, dlouholetý teoretik s nezměrnými praktickými zkušenostmi v krátkých statích přibližuje jednotlivá témata Vnáší do nich nejnovější poznatky vědy a praxe, vypichuje, co je důležité.

Začíná sadbou a její kvalitou, protože odrůda je rozhodujícím článkem v celém pěstitelském procesu. Sebelepší agrotechnika bude málo efektivní při nevhodné odrůdě nebo špatné kombinaci odrůdy a podnože pro dané stanoviště.
Jak je to s řezem? Ve starší literatuře se doporučoval ihned po výsadbě, ale dnes víme, že to není správné. Platí pravidlo, že u stromků vysázených na podzim provádíme výchovný řez až na jaře dalšího roku. Na jaře vysázené keře a stromky řežeme ihned po výsadbě. V obou případech jde o řez korunky v prvním roce po výsadbě (kalendářně to může být odlišné).
Má se zatrávnit meziřadí nebo ne? Jde o pouhý estetický prvek, škodlivý nebo užitečný, podporují vybarvování plodů? Rozluštění najdete v knize, stejně tak proč, kdy a jak mulčovat a obrývat stromky.
S podporou nebo bez – to rozhodne typ podnože, ale jedno pravidlo platí – typové (vegetativně množené) podnože zakrslého až středního růstu vyžadují trvalou podpěru po celý život výsadby. U vyšších kmenných tvarů se doporučuje alespoň dočasný dřevěný kůl, který zpevní a vyrovnává růst v prvních letech.
Obdivovali jste při návštěvě holandských měst možnost pěstovat ovoce i na malé ploše, třeba balkonu? Není to problém, použije-li se vhodná slabě rostoucí podnož, např. Colt, P-HL-A nebo P-HL-B pro třešně a višně nebo spurtypy u jabloní, které se vyznačují slabým růstem.
Móda i ve tvaru korun? Trochu nadsazené, ale skutečné. Kde jsou klasické tvary vysokokmenů nebo klasická pyramidální forma se střední osou a třemi nebo čtyřmi základními větvemi? Nové trendy směřují ke stále menším tvarům, které se vyznačují slabšími postranními větvemi.
„Maturita“ se skládá z řezu. Kdy, jak a proč. Jedním z hlavních úkolů řezu je regulovat rovnováhu mezi nadzemní částí a kořeny. Problémem je skutečnost, že jejich přirozený vztah v různých obdobích dřeviny se mění.
Jablek máte plný sklep, ale dát si hrušku…Topolovité, mohutné hrušně nejsou tím nejlepším do zahrad a proto je snahou vypěstovat hrušeň menších rozměrů, aby se mohla řezat a česat ze země. Tato vidina se může stát skutečností, použijí-li se vegetativně množené podnože kdouloně ze selekce Výzkumné stanice v East Malling v Anglii nebo naše šlechtění K-TE-B a K-TE-E.
Letos máme vysokou násadu, bude dobrá úroda, nebo ne? Nebojte se udělat probírku plodů. Platí, že maloplodé odrůdy by měly mít mezi sebou vzdálenost 100 mm, středně velké 150 až 200 mm a velkoplodé odrůdy i více. Méně zde znamená více!
Prošli jsme úskalím větší části vegetačního roku a teď se bude jen sklízet, skladovat a odpočívat.
Přes zimní období si můžete rozmyslet, co budete vysazovat v příštím roce – třešně, švestky, broskvoně, drobné ovoce nebo netradiční ovocné druhy.
Dbáte-li o zdravou výživu a konzumace ovoce je jejím základem, potom si můžete připravit vitaminovou bombu ve formě aktinidie kolomitky, která obsahuje 2500 až 3000 mg% vitaminu C nebo aktinidie význačné.
Doc. Ing. Josef Sus, CSc.: 365 dnů s ovocem. Nové rady pro pěstitele, vydalo Vydavatelství Víkend, 2001.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *