Aditiva na bázi mykorhizních, mykoparazitických a saprotrofních hub

Mykorhizní symbióza představuje vzájemné soužití kořenů vyšších rostlin se specifickou skupinou půdních hub, při kterém dochází k vyváženému vztahu mezi hostitelem a symbiontem. V přírodě nejrozšířenějším a nejvíce univerzálním typem mykorhizní symbiózy je arbuskulární mykorhiza (AM) tvořená houbami z oddělení Glomeromycota. Odhaduje se, že v symbióze s AM houbami žije více než 80 % všech rostlinných druhů, hostitelské spektrum sahá od mechorostů po krytosemenné rostliny.

Rostlinné látky (anglicky označované botanicals) jsou popisovány jako složky extrahované z rostlin, které se používají ve farmaceutických a kosmetických výrobcích, jakož i v přípravcích na ochranu rostlin (Seiber et al. 2014). Ve srovnání například s mořskými řasami je u extraktů z rostlin biostimulační efekt mnohem méně znám. Doposud byla pozornost zaměřena spíše na jejich pesticidní vlastnosti. Zdá se však, že existují příležitosti k jejich použití jako biostimulantů (Ertani et al. 2013; Ziosi et al. 2012). Podle Ziosiho et al. (2012) se v poslední době zvýšil zájem o rostlinné výtažky, které zlepšují růst rostlin a zvyšují toleranci vůči abiotickému stresu. Dále je známo, že interakce rostlin v ekosystémech jsou zprostředkovány aktivními látkami (anglicky označované allelochemicals), na které se zaměřuje stále větší pozornost v kontextu udržitelného zemědělství. Během rotace plodin, využíváním meziplodin, krycích plodin a mulčování dochází mezi rostlinami k průběhu allelochemických interakcí (allelopatie), a právě tyto chemické interakce je třeba brát v úvahu při vývoji nových biostimulantů (du Jardín 2015).*

Text a foto

doc. Ing. Tomáš Kopta, Ph.D.,

Zahradnická fakulta Mendelovy

univerzity v Brně

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *