Asijské saláty rozšiřují paletu salátových zelenin

Stále širší sortiment salátové zeleniny v Evropě obohacuje mj. i nabídka "orientální listové zeleniny" označované také jako "asijské saláty". Jde převážně o různé druhy košťálovin, které se využívají jako zelenina, saláty nebo jako obloha různých pokrmů.

Také odborníci v Evropě objevili nyní tyto exotické druhy zelenin a začali s pěstováním některých druhů. K dispozici je již osivo a doporučení pro pěstování a využití některých z těchto aijských salátů.
Mitsuna
Botanický název tohoto druhu je Brassica rapa var. nipposinica. Jde o rostlinu, která ve vzrostlém stavu tvoří velké, endívii podobné hlávky. Rostliny mohou dosáhnout hmotnosti ke třem kilogramům a bývají až 20 cm vysoké a 40 cm široké. Ke zvláštnostem „mitsuny“ patří, že v kuchyni ji lze využívat prakticky od mladých rostlinek až po plně vzrostlé rostliny. Velmi jemné jsou mladé listy, vzrostlé rostliny se však nesmějí sklízet přezrálé, protože listy pak získávají nepříznivou, vláknitou strukturu.
Tento druh lze pěstovat v průběhu celého roku. Semena se mohou vysévat buď naširoko, nebo do řádků. Optimální vzdálenost řádků je 5 – 10 cm, v řádcích pak 8 – 10 cm. Pro sklizeň vzrostlých, plně vyvinutých rostlin by se měl volit spon 30 x 10 cm nebo 30 x 30 cm. Mimo pěstitelskou sezónu lze pěstovat mitsunu v květnících nebo miskách a sklízet mladé listy. Listy lze sklízet průběžně a rostliny je možné až pětkrát seřezávat. V kuchyni se mohou listy mitsuny buď využít jako jiné salátové zeleniny nebo nakládat.
Komatsuna
Jiná asijská listová zelenina – komatsuna, botanickým názvem Brassica rapa var. komatsuna vytváří masité listy, klínovitého tvaru, které se jako mladé využívají jako salát. Vzrostlé rostliny se v kuchyni tepelně zpracovávají. Komatsuna je velmi bohatá na živiny a obsahuje velmi mnoho vápníku. Chuťově je tento druh mezi košťálovinou a hořčicí s nádechem špenátu; proto se někdy označuje též jako „špenátová hořčice“.
Pěstuje se podobně jako předchozí mitsuna. Semena se rovněž mohou vysévat buď naširoko nebo do řádků. Pokud se sklízejí mladé, malé rostliny, pak se doporučuje vzdálenost řádků 5 – 10 cm, v řádku 2 – 3 cm. Větší rostliny vyžadují vzdálenost řádků okolo 30 cm a vzdálenost v řádku se volí podle toho, v jakém stavu se sklízejí, mezi 30 a 40 cm. Mladé rostliny lze získat i v zimním období, pěstují-li se v květnících nebo miskách. U malých rostlin je doba potřebná pro sklizeň mladých listů 20 až 35, v zimě až 60 dnů. Pro získání vzrostlých rostlin v letním období je třeba počítat s dobou 55 dnů, v zimě pak 80 dnů. Pokud se listy řežou při výšce rostlin 10 cm, měly by se odřezávat ve výšce 2 cm nad zemí; rostliny pak znovu obrůstají, což umožňuje druhý řez.
„Listová hořčice“
Více typů a odrůd, které se skrývají pod tímto označením, náleží ke druhu Brassica juncea. Tato zelenina se v Asii velmi oceňuje pro svou příjemnou chuť. Vytváří velké, masité listy, které vypadají velmi podobně jako mangold. Z mnoha různých odrůd působí zvláště atraktivně např. °Red Giant°. Zelené listy mají někdy červenou nervaturu, jindy mají celé listy červenavý nádech.
U této zeleniny se sklízejí jen malé listy, a proto je výsev možný téměř v každé roční době. Pro získání vzrostlých rostlin by se měl výsev uskutečnit až v létě, protože při jarním a časně letním výsevu je velké nebezpečí vybíhání rostlin. Také u této zeleniny lze vysévat naširoko i do řádků. Při výsevu do řádků i unitř řádků vyhovuje vzdálenost 10 cm. Pokud se mají dopěstovat velké rostliny, volí se vzdálenost řádků 30 cm. Pro malé rostliny stačí vzdálenost v řádku 10 cm, jinak 30 cm. Podle roční doby lze dosáhnout vzrostlých rostlin v průběhu 2 až 5 měsíců. Listy však lze sklízet již při výšce rostlin 15 cm. Jako u všech podobných orientálních rostlin lze listy lehce podusit s rýží, prosem či pohankou, nebo využít v různých omáčkách.
„Zlatá květina“
Ke zcela jinému rodu patří další „orientální listová zelenina „Zlatá květina“, botanicky Chrysanthemum coronarium, která je v Evropě oblíbenou okrasnou rostlinou. V Japonsku a Číně se však pěstují určité odrůdy, jejichž listy a výhonky jsou v mladém stavu jedlé. Nyní se dostávají do nabídky i v Evropě.
Výsevy se mohou uskutečňovat od jara do pozdního léta, a to jak naširoko, tak do řádků. Při vzdálenosti řádků 5 až 10 cm, je vhodná vzdálenost v řádku 4 – 5 cm. Pro získání velkých, vzrostlých rostlin se volí vzdálenost řádků 30 cm a v řádcích 7 – 15 cm. V zimě se mohou tyto chryzantémy s jedlými listy pěstovat v nádobách umístěných v malých sklenících nebo na parapetech kuchyňských oken. Malé rostliny dosahují zpravidla v průběhu 4 – 5 týdnů výšky 5 – 10 cm. Pro dosažení výšky rostlin 15 – 25 cm je zapotřebí počítat s dobou 6 – 8 týdnů.
Listy chryzantém jsou relativně bohaté na obsah vitamínů a minerálních látek a mohou se odřezávat již při výšce rostlin 5 – 10 cm. Rostliny pak rychle regenerují, a proto je možné řez víckrát opakovat. Větší rostliny vytvářejí často boční výhony, které lze rovněž sklízet a využívat v kuchyni.
Mladé chryzantémy mají jemnou „chryzantémovou“ příchuť, která se však při intenzívním růstu stává příliš výraznou. Využívají se s oblibou mladé listy, a to samostaně jako salát, nebo ve směsi např. s rajčaty nebo fazolovými výhonky. V Německu se již ojediněle tyto „asijské saláty“ pěstují. Osivo lze přitom získat od evropských producentů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *