Choroby a škůdci hrnkových prvosenek (Primula spp.)

Prvořadé postavení mezi prvosenkami pro kulturu v květináčích zaujímá prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris). Kvetoucí rostliny s atraktivní barvou květů jsou na trhu od ledna do dubna. Při dobré péči kvetou několik týdnů, musíme je však postavit do chladna (pod 15 °C) a nesmíme zapomenout na stálý dostatek vláhy. Po odkvětu můžeme rostliny vysadit do polostínu v zahradě. Prvosenky dobře přezimují pod přikrývkou z listí a opakovaně rozkvétají menšími květy. Prvosenky ve skleníku trpí nejčastěji houbovým onemocněním listů. Ze škůdců jsou nejškodlivější svilušky.

Virové choroby a fytoplazmy
K nejvýznamnějším virovým chorobám prvosenek patří virové mozaiky. Původcem bývá nejčastěji virus mozaiky prvosenky (Primula mosaic virus, PrMV) nebo virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Příznaky napadení jsou u obou viróz velmi podobné. Na prvosenkách se objevuje mozaikovité zabarvení nebo chlorotické listy s tmavozelenými skvrnami. Napadené rostliny bývají zakrnělé a mají pestře skvrnité nebo vybledlé květy. Mozaiky jsou šířeny mšicemi. Ochrana prvosenek před virovými mozaikami spočívá v odstraňování nemocných rostlin a soustavném hubení přenašečů – mšic. Škodlivý je také virus nekrózy tabáku (Tabacco necrosis virus, TMV). Příznakem napadení jsou zakrnělé listy s nepravidelnými hnědými skvrnami, které později odumírají a vznikají tak nekrotické skvrny. Virus je přenosný mechanicky a zeminou. V substrátu je rozšiřován zoosporami půdní houby Olpidium brassicae. Preventivním opatřením proti TMV je rychlení primulek v propařené zemině a průběžné odstraňování nemocných rostlin z kultury. Rostliny poškozuje také fytoplazmová žloutenka prvosenek (původce Aster yellows phytoplasma , AY). Napadené rostliny žloutnou, zastavují růst a květy mají zelené okvětní lístky. Fytoplazmu přenáší křísi. Ochrana spočívá v likvidaci infikovaných rostlin a hubení přenašečů.

Choroby prvosenek
Z bakterióz poškozuje prvosenky často bakteriální listová skvrnitost primule (Pseudomonas syringae pv. primulae). Na listech napadených rostlin se objevují drobné bílé nebo žluté skvrnky, často ohraničené nervaturou. Za vlhka jsou na spodní straně skvrn kapičky slizu. Napadené listy často odumírají. Ochrana proti bakteriózám spočívá v prevenci tj. dobrém větrání a správném pěstebním sponu. Silně infikované rostliny je třeba odstranit a zlikvidovat. Šíření bakterióz zmírní nasazení měďnatých přípravků. Při prvních příznacích napadení ošetříme rostliny 0,2% přípravkem Kuprikol 50 nebo Cuprocaffaro. Ošetřujeme jedenkrát až dvakrát v intervalu sedmi dnů.
Prvosenky se množí výsevem v květnu až červenci při optimální teplotě 15 – 18 °C. Výsev prvosenek může být ohrožen v nejranějších růstových fázích početnou skupinou půdních hub způsobujících padání klíčních rostlin (Pythium ultimum, Fusarium avenaceum, Botrytis cinerea). Napadená mohou být už klíčící semena v zemině. Onemocnění se pak projevuje černáním klíčků nebo zahníváním kořínků. Vzcházející rostlinky hnědnou, padají a odumírají. Onemocnění se objevuje ve výsevech v ohniscích. Padání klíčních rostlin omezí moření osiva a výsev do dezinfikovaného substrátu. K moření lze použít 0,2% přípravek Rovral Aquaflo ve směsi s 0,2% přípravkem Proplant. Semena moříme bezprostředně před výsevem máčením v roztoku mořidel po dobu 30 minut. Napadený výsev ošetříme zálivkou směsi 0,2% přípravku Proplant a 0,1% přípravku Topsin M 500 SC v dávce 2 l vody/m². K zálivce lze použít také 0,05% přípravek Polyversum (2 l vody/m²). Ošetření opakujeme v intervalu 14 dnů. Ošetření je také účinné proti kořenové hnilobě primule způsobené houbou Thielaviopsis basicola. U napadených rostlin dochází k zastavení růstu, žloutnutí listů a na světlých kořenech se objevují hnědé až černé skvrny. V pokročilém stupni choroby odumírá celý kořen. Vysoká vzdušná vlhkost může být příčinou výskytu nepravého padlí – peronospory (Peronospora oerteliana). Napadení peronosporou se projevuje ojedinělými žlutými nebo chlorotickými skvrnami na vrchní straně listu. Na spodní straně listu v místě skvrn je bílý povlak mycelia. Napadené listy odumírají. Preventivním ochranným opatřením před nepravým padlím je dobré větrání a správný pěstební spon. S chemickou ochranou začneme ihned při objevení prvních příznaků choroby. Ošetření opakujeme čtyřikrát až pětkrát v intervalu sedmi dnů. Z registrovaných přípravků lze použít například Discus – 0,03%, Dithane DG Neotec – 0,2%, Ortiva – 0,05% nebo Proplant 0,3%.
V teplých, málo větraných sklenících trpí prvosenky padlím (Erysiphe polygoni), které se projevuje bílým moučným povlakem na listech. Účinnou ochranou je použití 0,2% přípravku Baycor 25 WP, 0,03% přípravku Discus, 0,05% přípravku Ortiva nebo 0,05% přípravku Score 250 EC. S chemickou ochranou je třeba začít ihned po objevení prvních příznaků choroby – moučného povlaku. Ošetření opakujeme dvakrát až třikrát v intervalu sedmi dnů, přípravky je třeba střídat. Dalšími chorobami na listech prvosenek jsou různé skvrnitosti. Nejčastěji se jedná o napadení houbou Ramularia primulae. Napadení se projevuje nejdříve na starších listech, kde se objevují šedohnědé skvrny na okrajích lemované zažloutlým pásem. Skvrny se často slévají a suché nekrotické pletivo vypadává. Při vysoké vzdušné vlhkosti se na rubové straně skvrn tvoří bílošedý povlak mycelia. Silný infekční tlak vzniká v teplém a vlhkém prostředí. Proto můžeme snížit riziko napadení skvrnitostmi úpravou režimu zálivky a vytápění. Další listovou skvrnitostí je antraknóza (původce Colletotrichum gloeosporioides), která způsobuje na listech ojedinělé světlehnědé skvrny. V pokročilém stádiu se na povrchu objevují černé plodničky. Z porostu odstraňujeme silně nemocné rostliny. S chemickou ochranou začneme ihned při objevení prvních příznaků choroby. Proti listovým skvrnitostem lze použít např. přípravek Delan 700 WDG – 0,1%, Discus – 0,03%, Dithane DG Neotec – 0,2%, Horizon 250 WG – 0,1%, Topsin M 500 SC – 0,1% nebo Zato 50 WG – 0,015%. Ošetření opakujeme dvakrát až třikrát v intervalu sedmi dnů, přípravky je nutno střídat.

Text Ing. Antonín Köhler, Foto Ing. Svatopluk Rychlý, Státní rostlinolékařská správa, Opava

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *