Genové zdroje révy vinné – středně rané stolní odrůdy

Skupina středně raných odrůd je patrně nejrozmanitější skupinou PIWI odrůd révy vinné a měla by uspokojit požadavky všech pěstitelů. V této skupině je možné najít odrůdy osvědčené a dobře prověřené pěstováním (Alden, Agát Donskoj, Aivaz, Frumoasa albe), odrůdy labruskového typu s vůni a chutí jahod, malin a angreštu (Alden, Isabella, Champion), bezsemenné odrůdy (Lakemont a Remaily seedless), ale také velmi atraktivní odrůdy s velmi velkými hrozny a bobulemi (Fantazia, Ataman, Naděžda AZOS, Angela a Anjuta).

Mezi odrůdy, které jsou vhodné pro pěstování v okrajových a také nevinařských oblastech je možné zařadit Alden, Agát Donskoj, Frumoasa albe, Isabella, Lakemont, Champion. Naopak mezi odrůdy, které jsou náročnější na stanoviště, patří Aivaz, Ataman, Fantazia, Fanny, Dačnyj, Děkabrskij, Naděžda AZOS a Anjuta. Některé modré odrůdy (Aivaz, Agát Donskoj, Dačnyj a Děkabrskij) jsou náročné na dostatek slunečního záření, aby došlo ke kvalitní vyzrálosti tříslovin a slupka bobulí byla chuťově příjemná.

U této skupiny je také třeba věnovat větší pozornost ochraně proti houbovým chorobám. Některé odrůdy jsou totiž citlivé na padlí révy (Agát Donskoj, Frumoasa albe, Ataman, Dačnyj, Děkabrskij), a proto je třeba věnovat pozornost ochraně. Jestliže bude ochrana prováděná v závislosti na infekčním tlaku padlí révy, dostačuje využívání ekologických přípravků. U nejcitlivějších odrůd (Agát Donskoj, Frumoasa albe) může být potřeba také využití fungicidů.

U odrůd s velmi velkými hrozny je vhodná redukce násady hroznů během vegetace. Do této skupiny patří Aivaz, Ataman, Fantazia, Fanny, Dačnyj, Naděžda AZOS, Angela a Anjuta. Mezi touto skupinou odrůd je možné najít také bezsemenné odrůdy (Lakemont, Remaily seedless), které jsou vhodné také pro pěstování v okrajových a nevinařských oblastech. U těchto PIWI odrůd je to velmi výrazná výhoda, protože bezsemenné odrůdy evropské révy jsou všeobecně citlivé na poškození zimními mrazy.

Text a foto

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,

Zahradnická fakulta,

Mendelova univerzita v Brně

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *