Hydroponické pěstování zeleniny

Hydroponie je metoda, která nabízí pěstiteli velmi účinnou možnost optimální výživy rostlin. Proto ji lze považovat za jeden z významných intenzifikačních faktorů vedoucí ke zvyšování výnosů o desítky procent proti půdní kultuře. Není však možné tento způsob kultivace směřovat pouze na zvyšování kvantity, protože pak trpí kvalita. Toho můžeme být svědky u řady plodové zeleniny na našem trhu. Přitom vyvážené podmínky hydroponie a prostředí dovolují dosáhnout vysoké výnosy i při zachování odpovídajících kvalitativních parametrů zeleniny.

Nejrozšířenějším postupem hydroponie je ta, při které se využívá pevný substrát. Jako takový může posloužit čedičová vlna (rockwool), kokosové vlákno, expandované jíly – například keramzit, vermikulit, případně další materiály (štěrk, písek). Výhodou substrátové hydroponie je, že kořeny jsou pevně uchyceny. To je důležité u vysokých druhů rostlin. Dalším pozitivem je schopnost zadržet živný roztok, a tak v případě výpadku jeho dodávky umožnit rostlinám překlenout případné riziko zaschnutí porostu. V létě při teplotě nad 25 °C může kořenový systém, a tím i rostlina zaschnout bez rezervní zásoby vody již během 1–2 hodin. Substráty používané pro hydroponii by měly splnit tyto parametry: nepřítomnost patogenních zárodků (případně sterilita), vysoká pórovitost – vododržnost, stálost fyzikálních vlastností – nesléhavost, chemická inertnost. V současnosti výše uvedené nejlépe naplňuje čedičová vlna, proti níž mají ostatní materiály již některé nevýhody. Avšak ani vlna nenabízí soudobý požadavek na ekologii – bezproblémovou recyklaci. V některých zemích sice existuje recyklační program odběru použité vlny, ale naráží mimo jiné na nákladovost. To je také jedním z nejvýraznějších nedostatků čedičové vlny – její cena je samozřejmě mnohem vyšší než použití praného štěrku nebo jeho směsi s pískem. Substrátová hydroponie však nabízí největší pěstitelskou jistotu, proto lze konstatovat, že prakticky veškeré skleníkové kultury rajčat, papriky, okurek a melounů jsou ve střední Evropě tímto postupem pěstovány.*

Text a foto

prof. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.,

Zahradnická fakulta Lednice

MENDELU v Brně

Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021 se specializovaným tématem Zelinářství.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *