In vitro množení Prunus armeniaca L.

Cílem této práce bylo nalézt vhodné metody pro rychlé in vitro množení dvou odrůd meruňky Darina a Kompakta. Jako sterilizační činidlo byl použit roztok chloridu rtuťnatého o koncentraci 0,15 %. Pro indukci multiplikace bylo testováno šest druhů MS médií obsahujících 1, 2 a 4 mg/L 6–benzylaminopurinu (BAP) a 0,5, 1 a 2 mg/L thidiazuronu (TDZ). V případě obou odrůd byl sledován vliv výše uvedených regulátorů růstu na prorůstání a morfologii výhonu. Multiplikační koeficient se měnil v závislosti na odrůdě a na koncentraci použitého fytohormonu. Nejvyšší multiplikační koeficient byl zaznamenán u odrůdy Darina na Murashige a Skoog médiu (MS) s BAP v koncentraci 4 mg/L s tvorbou 2,5 nových výhonů delších než 10 mm. Naopak nejnižší multiplikace (1,1) byla zaznamenána u odrůdy Kompakta na MS médiu s 0,5 mg/L TDZ. Namnožený rostlinný in vitro materiál meruňky může sloužit jako základní a výchozí zdroj pro další metodické postupy, zejména pro výzkum kořenění a ozdravování rostlinného materiálu od patogenů.

Na základě našich výsledků je možno konstatovat, že vybrané genotypy meruněk lze efektivně množit v laboratorních podmínkách ve sterilním a kontrolovatelném prostředí. Ze dvou testovaných cytokininů lze doporučit pro indukci multiplikace BAP v koncentraci 2 až 4 mg/L. V současné době jsou ve VŠÚO Holovousy s.r.o. u testovaných odrůd meruňky zkoumány metody kořenění a převodu do běžných venkovních kultivačních podmínek. Mikropropagační techniky popsané v této práci dávají zároveň možnost ozdravování rostlin v kontrolovaných laboratorních podmínkách od různých patogenů, hlavně od virových infekcí pomocí biotechnologických metod chemoterapie. Cílem je, aby byly takto ozdravené rostliny zahrnuty do systému certifikace zdravotního stavu výsadbového materiálu ovocných dřevin a révy vinné, který je v souladu s doporučeným systémem Evropské organizace pro ochranu rostlin (European Plant Protection Organization, EPPO) a závaznými předpisy Evropské Unie. In vitro kultury jsou významné také v oblasti šlechtitelského výzkumu, kdy umožňují indukovat vývoj nevyzrálých a v běžných kultivačních podmínkách neklíčivých embryí. Jsou rovněž využitelné k získávání geneticky modifikovaných rostlin a ke sledování mutací dále využitelných v procesu šlechtitelského zlepšování plodin. V neposlední řadě mohou dosažené výsledky rovněž sloužit pro zjištění vhodných in vitro médií využitelných i pro množení odrůd nebo typů podnoží u dalších druhů rodu Prunus.*

Text

Ing. Jiří Sedlák, Ph.D.,

Mgr. Petra Jiroutová, Ph.D.,

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o.

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2020.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *