Jak pěstovat brugmansii a určit příčinu či původce jejích onemocnění

Druhy rodu Brugmansia (Solanaceae), známé také pod názvem andělské trumpety, patří k oblíbeným okrasným nádobovým rostlinám. Nejsou přespříliš náročné na podmínky prostředí, nicméně pokud svým vzhledem neodpovídají představám pěstitele, je nezbytné určit příčinu či původce onemocnění. Možností je poměrně mnoho. V současné době je popsáno sedm druhů brugmansií, které jsou rozděleny do dvou základních skupin. Do první skupiny patří pomalu rostoucí Brugmansia arborea, B. sanguinea a B. vulcanicola pocházející z chladných vyšších poloh v Andách a vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, dobře propustný vzdušný substrát s příměsí pemzy, lávy či písku a méně vody i živin. Do druhé skupiny spadají převážně rychle rostoucí Brugmansia aurea, B. insignis, B. suaveolens a B. versicolor. Ty pocházejí z tropických deštných pralesů Jižní Ameriky a snadno se vzájemně kříží. Upřednostňují hlinité či jílovité substráty, bohatou zálivku a vysoké dávky živin.

Téměř pro všechny brugmansie jsou ideální polostinná stanoviště. Pokud jsou po přezimování rostliny umístěny rovnou na plné slunce, dochází k popálení listů, které se projevuje světlými, téměř průsvitnými skvrnami. Plné slunce snáší jen některé hybridy, např. Orangy, Sun Angel, Maya, Apricotqueen, Angels Exotic, Color Point, Angels Fantasy, Superspot, Angels Glance, Goldstar, Angels Sun Star, Angels Sunflower, Angels Morning Light, Salmon Perfektion, Angels Sensation, Angels Swingtime, Angels Endless Summer, Angels Long John, Angels Cloud, Flowerdream, Angels Paradise a Angels Illumination. Pro světlá stinná stanoviště jsou vhodné Engelsglöckchen, Mobisu, Wildfire, Amethyst, Red Flame, Feuerwerk a Roter Vulkan, pro polostín až stín, malé nádoby a málo vody všechny B. x flava, B. sanguinea a B. vulcanicola.

Brugmansie obecně vyžadují hodně živin, přičemž složení a dávka hnojiva závisí na roční době a pH zálivkové vody. Prvních 6 týdnů by měla být aplikována hnojiva s vyšším podílem dusíku, následně ta pro podporu kvetení s vyšším podílem draslíku a těsně před rozkvětem by měly rostliny dostávat více fosforu. Dávky hnojiva závisí na velikosti rostliny a roční době. V období hlavního růstu se přihnojuje nejméně 3krát týdně zálivkou (2–3 g na litr vody), ale až po viditelném oschnutí povrchu substrátu. K překonání nepříznivého období na jaře se substrát obohacuje hnojivem s pomalým uvolňováním živin. Brugmansie sice vyžadují hodně vody, avšak v žádném případě nesnášejí trvalé zamokření. Pokud zůstanou kořeny delší dobu ve vodě, zahnívají a rostliny hynou. Opatrnost při zalévání vyžadují zejména B. x flava, B. sanguinea a B. vulcanicola, které jsou extrémně citlivé na přelití. Při použití měkké vody se mohou objevit příznaky nedostatku vápníku a rostlinám je nutné ho dodat.

Velké škody, zejména u B. suaveolens a jejich hybridů, případně dalších druhů s měkkými listy způsobují ploštice. S oblibou sají na mladých listech, kde po místě vpichu zůstávají v listech malinké otvůrky, které se s růstem listu zvětšují. Dírky jsou od zeleného pletiva odděleny úzkým tmavým lemem zasychajícího pletiva. Působením toxických látek obsažených ve slinách, které ploštice vylučují, se listy kadeří a deformují, vrcholky výhonů odumírají. Ploštice jsou velmi pohyblivé, při sebemenším vyrušení padají z listů nebo se ukrývají. K zabránění poškození je potřeba pravidelně kontrolovat vrcholky výhonů, aby mohla být včas provedena ochranná opatření a zabránilo se velkým škodám.*

Text a foto

Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 2/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *