Jsou naši zelináři připraveni na velké změny?

Jaký je stav našeho zelinářství? Přežijí zelináři vstup do Evropské unie? Kde hledat rezervy? O podobných a dalších otázkách se hovořilo na Zelinářských dnech v Olomouci, které probíhaly ve dnech 5. a 6. února.

Již po několik desetiletí (nikdo nebyl schopen spočítat, po kolikáté) se v prvém únorovém týdnu scházejí zelináři z celé naší republiky v Olomouci, aby se podělili o svoje úspěchy a problémy, aby získali nejnovější informace ze zelinářského oboru, aby zjistili jaké jsou poslední vývojové trendy. Vedle odborného setkání je velkým kladem i společenská část, kdy mezi naše odborníky přicházejí kolegové ze Slovenska.
Letošní Zelinářské dny byly poprvé pod taktovkou Ing. Karla Holíka, tajemníka ZUČM.
Příčiny poklesu
Ze statistik vyplývá, že postupným poklesem ploch se skutečný výměr zelenin zastavil u čísla 13 500 ha. Snížení ploch zelenin bylo zapříčiněno mnoha vlivy.
Jedním z nich je nefunkčnost zpracovatelského a konzervárenského průmyslu, který v minulosti byl hlavním, smluvním partnerem pěstitelů. Pěstování hrachu, fazolek a špenátu bylo a bude postaveno pouze na dobré smlouvě. Lze konstatovat, že v některých produkčních oblastech zpracovatelský průmysl zcela vymizel, nebo jejich platební morálka je tak špatná, že způsobuje pěstitelům existenční problémy. Doufejme, že dotační titul Zpracovatel napomůže nastartovat tento chybějící prvek a moderní zpracovatelské závody s vyspělou technologií budou vyrábět výrobky, o které bude zájem.
Druhým výrazným prvkem byl nástup obchodních řetězců, kde řada středních a drobných pěstitelů nenašla odbytiště svých výrobků. Se zvyšujícím se počtem hyper- a supermarketů klesají i možnosti drobného prodeje v malých zelinářských obchodech nebo na tržišti. V roce 1997 byly u nás dva hypermarkety, v roce 2001 jejich počet dosáhl čísla 97. Stále více lidí dává přednost nákupu pod jednou střechou a i když ze začátku se zdálo, že zelenina uhájí svůj oddělný prodej, dnes je již jasné, že většina této produkce se prodává právě zde.
Nezanedbatelná není ani stravovací změna která stále silněji promlouvá do sklady pěstovaných druhů. Žádané jsou druhy raných zelenin, které jsou však náročné na ruční práci, ale jsou bez chorob a škůdcům a konkurují dovozům.
Nemáme vypracovaný dostatečný systém nabídky zeleniny, neuplatňujeme moderní, netradiční způsoby prezentace.
Smutné je ta skutečnost že na základě pasportizace skladů se zjistilo, že jejich kapacita je dostatečná, ale jejich využitelnost bohužel ne. Nedostatky jsou v posklizňových úpravách, kde nám stále chybí kvalitní třídicí a balicí technologie, což by se mohlo odstranit vznikem a podporou odbytových družstev. Jistě by stálo za zamyšlení, proč se přechází k zahraničním dodavatelům předpěstované sadby.
Odlišná je druhová skladba u nás pěstované zeleniny od sortimentu pěstovaného v EU (větší podíl košťálové a kořenové zeleniny, podstatně nižší zastoupení listové a stonkové zeleniny). V intenzitě výroby, která je základním faktorem konkurenceschopnosti, zaostáváme o 15 – 40 %. Nízká výrobní intenzita snižuje efektivnost intenzifikačních faktorů a přispívá tak k neefektivnímu vynakládání fixních nákladů. Diferenciace, která probíhá mezi pěstiteli ukazuje, že tento rozdíl je možno překonat..
Chceme-li stabilizovat produkci zeleniny potřebujeme součinnost vlády a MZe ČR ve věcech, jako jsou:
 zelinářský výzkum
 poradenství
 úvěrové dotace
 pojištění úrody
 závlahy
 infrastruktury včetně odbytových center.
Stejně tak je potřebné pro podporu a stabilitu odbytu zavést:
 pravidla pro import, především „citlivých položek“
 podporu spotřeby a propagace
 podporu k získání přehledů o spotřebě a celkové distribuci jednotlivých druhů
 podporu IPZ
 kvalitnější závlahové techniky
 podporu druhů, které se ještě nedávno vyvážely.

I my máme úspěšné pěstitele
Na druhou stranu můžeme říci, že část pěstitelů produkci zeleniny stabilizovali a neustále zvyšují. V minulosti investovali do vybudování moderních skladovacích kapacit, třídicí a balicí technologie a vyřešili technologie výroby jednotlivých druh zeleniny. Uvědomili si, že jako jedinec v obchodním řetězci neuspějí a proto se stávají partnery těchto řetězců a velkoobchodních skladů. Dochází u nich k nárůstu celkové produkce, zvyšují se hektarové výnosy díky lepším pěstitelským technologiím, ale rozšiřují se i plochy.
Ovšem, velkým problémem je nezájem mladých o tento obor, který je málo atraktivní, vyžaduje vysoké pracovní nasazení při vysokém podnikatelském riziku.
Velká poptávka je po rané zelenině, která je sice pracná,ale například napadení škůdci a chorobami je minimální. Pěstitelský úspěch zaručuje dobré finanční zhodnocení a bezproblémový prodej. V oblasti největších producentů rané zeleniny, kteří dosahují významných úspěchů, jsou stovky hektarů pokryty netkanou textilií, stejně jako u našich sousedů. Je škoda, že v tomto období se do republiky dováží velké množství zeleniny, kterou jsou naši pěstitelé schopni vyprodukovat a úspěšně konkurovat dovozcům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *