Kozlíček Saperda tridentata – nové riziko pro pěstování jilmů

Kozlíček Saperda tridentata je původně severoamerickým druhem, který byl v posledních letech opakovaně zachycen na území Evropské unie na jilmovém dřevě dovezeném ze Spojených států amerických. Tento druh kozlíčka lze považovat za významné riziko pro jilmy i na evropském kontinentu v případě jeho zavlečení.

Kozlíček Saperda tridentata taxonomicky náleží do řádu brouci (Coleoptera), čeledi tesaříkovití (Cerambycidae). Mezi hostitelské rostliny škůdce patří zástupci rodu Ulmus (jilm). Preferovaným hostitelem je Ulmus americana (jilm americký), ale rovněž jsou napadány druhy U. rubra (jilm plavý) a U. crassifolia (jilm cedar). Škůdce se pravděpodobně živí i na dalších severoamerických druzích jilmů, ale chybí údaje o vnímavosti těchto potenciálních hostitelů. Odborná literatura sice uvádí, že kozlíček S. tridentata nenapadá evropský druh jilmu U. minor (jilm habrolistý), ale toto sdělení dosud zůstává nepotvrzeno. Je třeba poznamenat, že schází rovněž údaje o vnímavosti dalších druhů jilmů, které jsou pěstovány na evropském kontinentu (např. U. glabra – jilm drsný, U. laevis – jilm vaz). Kozlíček S. tridentata je v současnosti hojně přítomen na severoamerickém kontinentu, přičemž jeho usídlení nebylo dosud zaznamenáno v jiných částech světa.

Skutečnost, že kozlíček S. tridentata může působit úhyn severoamerických druhů jilmu, které mohou přenášet grafiózu a jejichž dřevo je obchodováno, již volá po opatrnosti. Navíc, když v letech 2019 až 2019 byl kozlíček Saperda tridentata zachycen inspektory italské národní organizace ochrany rostlin nejméně v šesti zásilkách jilmového dřeva, konkrétně druhu Ulmus rubra, dovezeného z USA. Přestože stále panuje vysoká nejistota o vnímavosti evropských druhů rodu Ulmus k napadení S. tridentata a chybí konkrétní údaje o hospodářském dopadu škůdce na jilmy v jeho původním prostředí, je nezbytné, aby byla tomuto škůdci ze strany národních organizací ochrany rostlin věnována dostatečná pozornost.

Text

Dr. Ing. Zdeněk Chromý,

rostlinolékař

Zdroj fotografií: www.eppo.org

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *