Letničky s krátkou vegetační dobou z přímého výsevu do volné půdy

S letničkami z přímého výsevu do volné půdy se poslední dobou začínáme setkávat ve formě letních letničkových směsí, které se stále více objevují v soukromých zahradách i na veřejných prostranstvích. Sami jsme ukázkové letničkové louky vysévali na květinových výstavách v Čimelicích již od roku 2015.

Uvedu pár rad, jak jsme květnatou letničkovou louku založili vloni s našimi malými vnoučaty. Je to opravdu velmi jednoduché. Nejdůležitější je příprava vhodného pozemku. My jsme si připravili plochu po vytrhaných přerostlých dřevinách. Jednalo se asi o 2 x 10 m2. Plochy jsme zbavili plevelů mechanicky, odstranili všechny kořeny a zkypřili a připravili pozemek malým rotavátorem. Pozemek jsme nijak nevylepšovali. Opravdu stačí běžná i velmi chudá propustná půda. Pozor na použití kompostu. Jednak má zbytečně mnoho živin a může obsahovat jednoleté plevele.

Čistou plochu jsme pak společně oseli dvěma druhy zakoupených letničkových směsí. Jednalo se o středně vysokou Strakonickou louku a nízkou Plzeňskou květnici. Na 10 m2 jsme vyseli asi 40 až 50 g osiva. Zde je možná malé úskalí. Osivo se musí nasít rovnoměrně, a hlavně musí být dobře promíchané, aby se s letničkami, které mají velká semena stejnoměrně nasela i velmi drobná semínka ostatních druhů zastoupených ve směsi. Lehce jsme pak plochu zahrabali hráběmi, podle možností utužili a opatrně zalili. První rostliny se objevily již během 10 dnů. Protože jsme si dobře připravili pozemek, prakticky se nám v porostu neobjevily žádné plevelné rostliny. Pokud by se vám objevily hlavně jednoleté plevele – například laskavce, lebedy nebo pěťoury, ve větším množství, a už je poznáte od kulturních rostlinek, nezbývá nic jiného, než je opatrně vytrhat. Letničkové výsevy mají dobrou regenerační schopnost, proto pokud do nich musíte kvůli odplevelení vstoupit, nevadí, za pár dnů se to již nepozná.

Než rostlinky dorostou asi 20 cm, je nutné podle počasí pravidelně zalévat. Poté se již porost dobře zapojí, poradí si i s případnými plevely a drží vlhkost. Pak již zalíváme jen výjimečně v období extrémního horka a sucha, hlavně po ránu či ve večerních hodinách. Při nadměrné zálivce louky přerůstají a rozvalují se, stonky některých druhů mohou zahnívat. Přihnojování není prakticky nutné. Až po více letech, když směsi opakovaně pěstujete na stejném pozemku. Celková péče o záhon je minimální. Není potřebné přihnojování, žádné ošetřování postřiky, neprovádí se okopávka ani odstraňování odkvetlých květů. Pokud se vám porost přece jen začne rozvalovat, je možné jej lemovat kolíky a provázkem, který jej drží ve tvaru.

Rostliny začínají vykvétat za šest až osm týdnů. Jednotlivé druhy nakvétají postupně, a tak se záhon neustále proměňuje. Pokud necháte záhon dlouho do prvních mrazíků, než jej zlikvidujete, některé letničky se vysemení a budou zde růst i příští rok. Vytratí se ale druhová pestrost. Lepší je, pokud již většina druhů odkvetla a ztrácí atraktivitu, záhon na podzim včas zrušit a příští rok plochu znovu osít. My jsme záhon založili začátkem června a kvetl nám od poloviny července. Na záhoně se barvy i květy neustále proměňují, je stále plný včel a hmyzu. Některé rostliny mají i velmi atraktivní odkvetlá květenství. Vnučky jej neustále sledují a každou chvíli přiběhnou, co že nám tam zase nového rozkvetlo a jak se která květina jmenuje. Často si trhají květy do váz, a většina poměrně dlouho vydrží. Zkrátka nám letničkový záhon dělá velkou radost, a té není v dnešní zvláštní smutné době nikdy dost. Zkuste to taky…*

Text a foto Ing. Hana Chvalová, zahradnice, Čimelice

Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 5/2021 s tématem Květinářství a školkařství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *