Mechanizace pro regeneraci okrasných travnatých ploch

Úvodem je třeba říci, že na travnatý povrch je třeba pohlížet jako na soustavu jednotlivých rostlin, které sice nerostou organizovaně jako jiné rostliny (plodiny a dřeviny), například v řadách s pevně stanovenými vzdálenostmi mezi sebou. U travnatých ploch se sleduje opačný efekt, aby pokud možno mezery mezi jednotlivými rostlinami nebyly příliš patrné. Okrasné travnaté plochy nejsou zakládány pro výnos rostlinné hmoty, květů nebo semen, ale především pro jejich estetický vzhled.

Na rozdíl od klasických zemědělských plodin jsou okrasné travnaté plochy více zatěžovány rozmanitými negativními vlivy. Například fyzikálním poškozením v podobě zhutnění povrchu travnaté plochy, poškození listů a stébel vlivem vyšlapání, přetržením rostlin mechanickými vlivy apod. Také jsou více vystaveny chemickým a biologickým vlivům, než je tomu v případě obdělávaných ploch s potravinářskou produkcí. Travnaté plochy jsou tvořeny rostlinami trvalými, takže se k nim musí přistupovat jako k „trvalkám“ na okrasných záhonech. Jednak musí mít optimální podmínky pro růst v celém vegetačním období a také musí být snižovány negativní vlivy prostředí, kterým jsou travnaté plochy vystaveny. Tyto negativní vlivy se snižují regenerací. Regenerací travnatých ploch se rozumí soubor pracovních operací, které musejí být pravidelně nebo operativně vykonány, aby travnaté plochy splňovaly požadavky na ně kladené. Například požadavky pro okrasné travnaté plochy vycházejí především z estetického vjemu, požadavky na sportovní a účelové trávníky vycházejí ze zajištění kontinuální funkčnosti povrchu. Travnaté plochy se liší v mnoha faktorech, které ovlivní skladbu mechanizace pro zajištění pracovní činnosti spojenou s regenerací travnatých ploch. Faktory mohou působit s variabilní intenzitou z hlediska účinku, prostoru a času. To znamená, že některá část travnaté plochy může být poškozena vodní erozí při vydatných deštích, jiná část působením sucha a slunečního žáru, další část může být poškozena působením fyzikálních činitelů (zhutnění, vyšlapání), biologických činitelů (žloutnutí a usychání), rostlinných činitelů (výskyt mechů a plevelů) a chemických činitelů (například odumírání vlivem ropných produktů). Správný růst trávníku je ovlivněn mnoha proměnnými faktory, které působí ve prospěch růstu, ale také naopak. Například klimatické a půdní podmínky, vodní režim v půdě, svažitost (setrvání nebo rychlý odtok srážkové vody), expozice pozemku (orientace ke slunci), způsob a rozsah ošetřování, skladba vhodných travin v závislosti na lokalitě, způsob přípravy půdy před setím, okamžitý nebo průběžný obsah živin v půdě, výběr a dodržení správné technologie setí a způsob a četnost sečení.*

Text a foto

Ing. Ivo Celjak, CSc.,

KZMDT, ZF,

JČU, České Budějovice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *