Modernismus v italské krajinářské architektuře

Období modernismu přineslo do architektury nový styl utváření prostoru a dotklo se i krajinářské architektury. Tento obor v Itálii zastupovalo jen málo jmen, avšak jejich tvorba byla na vysoké úrovni a zaujala architektonický svět. Gae Aulenti, Carlo Scarpa i Pietro Porcinai zasáhli výraznou stopou do vývoje italské krajinářské architektury.

Modernismus je významným obdobím vývoje umění a architektury, který představuje přerod tradičních zdobných forem v čistě definované linie, použití nových materiálů a vzniku funkčního designu. Tento směr se specifickým způsobem projevil také v krajinářské architektuře. Fáze italské krajinářské moderny je reprezentována zejména v díle Pietra Porcinaie – významného krajináře, autora soukromých zahrad, veřejných parků i projektů v krajině. Carlo Scarpa ani Gae Aulenti nebyli krajináři, ale jejich zahrady nesou charakteristické znaky movimento moderno v Itálii. Méně známá byla krajinářská architektka Maria Teresa Parpagliolo, která spolupracovala s Porcinaiem.

Itálie byla všem novým směrům otevřená a výstava v Benátkách, tradiční Biennale, byla místem, kde se vždy objevovaly nové směry jak v architektuře, tak v umění. I díky této výstavě roku 1948 se do Benátek dostala Peggy Guggenheimová, která zde vystavovala svoji sbírku moderního umění, a natrvalo zde zůstala. Její sbírka v nedostavěném paláci Venier dei Leoni se stala propojením uměleckých světů, kolekcí, která putovala po velkých evropských galeriích. Muzeum Peggy Guggenheimové se rozvíjelo i po její smrti (1979), byly rozšířeny interiéry, ale byla založena i zahrada soch (1985), jejímž autorem byl Giorgio Bellavitis, benátský architekt.*

Text a foto

Ing. Zora Kulhánková, Ph.D.,

Ústav zahradní a krajinářské architektury, ZF,

Mendelova univerzita v Brně

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *