Mulčování trvalkových záhonů

Každý, kdo má na zahradě trvalkové záhony, jistě pracoval s mulčem. V zahradnické praxi se můžeme setkat s velkým množstvím mulčovacích materiálů. Některé jsou známé a dalo by se říci osvědčené, jako jsou kůra nebo netkaná textilie, jiné se do praxe dostaly až v posledních letech. Příkladem novodobých materiálů je například štěrk, případně sláma a karton původem z permakultury.

Na České zemědělské univerzitě v Praze byly založeny trvalkové pokusy zabývající se vlivem mulče na trvalky. Pokusy byly založeny na jaře roku 2015 a letos tak vstupují do páté sezóny. Založeny byly ve spolupráci s Českým spolkem perenářů, který poskytl sazenice trvalek. Použity jsou jak tradiční materiály známé mezi malopěstiteli i profesionály, tak alternativní varianty, s nimiž pracuje například permakulturní hospodaření. Vybranými materiály byly: mulčovací kůra, netkaná textilie překrytá mulčovací kůrou, rozložitelná netkaná textilie, štěpka, štěrk, sláma, papírový karton vyztužený jutovou sítí, papírový karton a kontrolní varianta bez mulče, tzv. černý úhor.

Vzhledem ke slunné expozici byly vybrány rostliny z volných ploch podle německého profesora Siebera. Stanoviště tak bylo zvoleno FR1 a FR2, tj. osluněné volné plochy, spíše sušší. Pro obsáhnutí klonálních i nonklonálních strategii šíření a růstu byly vybrány jak trsnaté (např. Echinacea sp.), tak výběžkaté (např. Geranium sp.) trvalky. Konkrétně byly použity kultivary: Coreopsis verticilata Grandiflora, Geranium sanguineum Ankum´s pride, Salvia nemorosa Caradonna, Heuchera sanguinea Leuchtkäfer, Echinacea purpurea Deep Rose, Hemerocallis Stella D´Oro.

Nejvíce překvapující je, jak většina materiálů velmi dobře snižuje zaplevelení. V podstatě jediný „materiál”, který propadl, byl černý úhor. U ostatních pak z velké části spíše záleží na dalších vlastnostech použitého materiálu. Fólie omezují růst výběžkatých trvalek, ve slámě se drží slimáci, do štěrku se špatně dosazuje atd. Důležité je tudíž záměr, čeho chceme dosáhnout. Materiály jako karton na záhonu dlouho nevydržely a časem se z nich staly další plochy černého úhoru. Po jejich rozkladu se znovu projevila půdní semenná banka plevelů a záhony se začaly mírou zaplevelení blížit zpět černému úhoru. Nelze tak říct, že všechny varianty lze z úspěchem použít.

Text a foto

Ing. Radek Prokeš,

Česká zemědělská univerzita v Praze

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *