Odkaz českého zahradního umění světovému kulturnímu dědictví – ztvárnění terénu

Text se zaobírá problematikou terénních modelací ve vztahu k širšímu kontextu městské krajiny zahradně architektonických lokalit Malé strany zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Autorky prověřují a následně demonstrují odlišné přístupy k terénu a vnímání prostoru samotného na příkladech čtyř, z hlediska k přístupu terénu, etážovitosti a vztahu k dominantě Pražského hradu, diametrálně odlišných zahrad. Tím také etablují jedinečnost a význam interpretace terénních daností pražské krajiny a poukazují na jejich nedoceněný význam v měřítku evropského zahradního umění.

Společným jmenovatelem krásy pražské krajiny je především samotný terén. Pro tvůrce musel být neúprosným protivníkem a zároveň možností k neotřelé kreativitě. Příkré svahy nám dodnes odkrývají tajemství harmonie a zcela jiné vnímání prostoru, než je tomu u učebnicových příkladů světového zahradního umění. Dokonce ani důsledně nenaplňují asociace ke krajinářským dílům italské renesance, která se nejvíce podřizuje konturám okolního terénu. V historickém centru Prahy dochází k unikátní synergii horizontál a vertikál, a to ve všech měřítcích. Panorama Pražského hradu vertikálně dominuje skalnímu výběžku, přičemž nižší etáže jsou členěny horizontálami v podobě front domů a pásů vegetace. Totéž platí pro samotné zahrady, kde výrazně vertikální okolní architekturu tlumí horizontály teras a zdí. Následující stať se pokusí identifikovat a konkretizovat hodnoty vybraných zahradně architektonických lokalit Malé Strany zapsaných na Seznam světového dědictví a to ve vztahu k jejich terénním modelacím i širšímu kontextu městské krajiny. Největší zelenou plochu v kontextu světového dědictví v Praze zabírá Královská zahrada, která vytváří komunikační mezičlánek mezi Pražským Hradem a Belvederem. Obdobně jako Letohrádek královny Anny (Belveder), byla i výstavba zahrad iniciována Ferdinandem I. Habsburským.

Text

Ing. Zuzana Ambrožová, Ph.D.,

Ing. Julie Horáčková,

ZF MENDELU,

Ústav zahradní a krajinářské architektury

Obrazová příloha: autorky

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2020.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *