Okrasné dřeviny v českém šlechtění – I. díl

O tvořivosti našeho národa nelze pochybovat. Je to patrné v nejrůznějších oblastech, pěstování – a šlechtění – rostlin nevyjímaje. Dobře to dokládá kupříkladu web conifertreasury.org. Jestliže do roku 2014 tu bylo podchyceno z celých USA a Kanady přes 8000 kultivarů jehličnanů, pak do téhož roku jen čeští pěstitelé přispěli více než 5800 kultivary.

(text)

Celkový počet dřevin, které můžeme zařadit do českého šlechtění, velmi významně narůstá právě díky uvedeným jehličnanům, zejména zakrslým, které si získaly velkou oblibu a věnuje se jim v republice na vysoké úrovni řada specialistů (čarověníky – tvary způsobené onemocněním, věníky – tvary způsobené mutacemi; toto naše dělení zahraniční literatura ovšem nezná). Ze všech států Evropy je právě u nás největší počet jejich sběratelů a pěstitelů, byť mají tyto výpěstky často pouze lokální a/nebo sbírkový význam. Listnaté dřeviny nejsou v českém šlechtění zastoupeny tak bohatě, ale i zde najdeme již klasické a v Evropě dlouhá léta používané rostliny výborných kvalit – historie českého šlechtění je ostatně poměrně dlouhá. Na českém šlechtění se podílely a podílejí v různé intenzitě a v závislosti na konkrétním historickém období školkařské závody, šlechtitelské stanice, botanické zahrady ale také přímo jednotliví zahrádkáři – specialisté na různé skupiny rostlin.

Zajímavé kultivary javorů

V Rožmitále pod Třemšínem byl objeven věník na javoru mléči (Acer platanoides). Jsou to malé a kompaktní stromky, podobné známému kultivaru Globosum, ale sloupovitější, listy jsou menší než u původního druhu a na větévkách chomáčkovitě postavené. Rouby odebral J. Mareček jun. v roce 1988. Kultivar nese jeho jméno, Jirka. Další zajímavý javor mléč pojmenovaný Dissectum Troja byl objeven jako přirozený semenáč v areálu BZ v Praze–Troji. Je podobný kultivaru Dissectum, ale je řidčeji větvený, tvoří velké keře až stromky a listy má hluboce rozeklané až k řapíku. Čarověník, objevený na kultivaru Schwedleri J. Holatou a nesoucí jméno Schwedleri Holata, je zajímavá dřevina s mladými listy zářivě červenými a staršími listy již běžné barvy – chová se tedy podobně jako jeho rodič, kultivar Schwedleri.*

Text a foto

Petr Horáček,

Botanická zahrada hl. m. Prahy

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *