On-line studentská arboristická konference se věnovala povýsadbové péči stromů i jejich ekosystémové službě

Česká zahradnická akademie Mělník uspořádala počátkem loňského prosince v pořadí již jedenáctou studentskou arboristickou konferenci s názvem Stromy a my, která poprvé probíhala on-line. Záštitu nad akcí převzala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z. s.

Ing. Pavel Wágner ze znaleckého ústavu Arbonet, s. r. o., hovořil o problematice povýsadbové péče stromů. Obecně se bohužel dřevinám po výsadbě nedostává odpovídající péče. Jak arborista podotkl, setkává se také často se špatným stromem na špatném místě. „Aby strom prospíval, je třeba zvolit vhodný druh a kultivar na konkrétní místo,“ vysvětlil. Problémy může způsobit trvale nevyhovující profil stromu u komunikace, který poškozují projíždějící automobily, stejně jako nevhodně plodící okrasné hrušně Pyrus communis Beech Hill vysazené jako stromořadí v ulicích města. Obecně strom neprospívá, pokud je například vysazený do nevhodné půdy pro konkrétní druh, roste ve zhutněném terénu nebo navážce s malým prostorem pro prokořenění i nadzemní části stromu. Stromy ve městě často trpí kontaminací půdy psí močí, která výrazně zvyšuje zasolení půdy. Jako dobrý příklad správného stromu na správném místě ukázal Ing. Wágner uliční stromořadí Prunus hillieri Spire.

O ekosystémových službách stromů a dosažení jejich očekávané úrovně hovořil ve svém příspěvku David Hora, DiS., ze společnosti Treewalker, s. r. o. Funkce zeleně je podle něj v současnosti jiná, z původně estetické a kulturně-sociální dnes převažují adaptační cíle (regulační služby). Jako příklad zmínil význam Central parku v New Yorku. Ten má pro obyvatele města dalekosáhlý efekt, a to především z hlediska ochlazování. Podle naměřených hodnot v letním období zeleň parku ochladila vzduch o 7,5 °C na 21,5 °C, zatímco teplota vzduchu v ulicích města dosáhla 29 °C. Vědci dále vypočítali, že kdyby v New Yorku Central park chyběl, teplota vzduchu ve městě by vystoupala na 35 °C. Vzrostlý strom o průměru deseti metrů dokáže vytvořit chlazení jako čtyři klimatizační jednotky o celkovém výkonu 22,4 kW. V létě je tak teplota vzduchu pod takovým stromem v průměru až o 3,5 až 5,5 °C nižší než na volném prostranství. V zimě je vegetace zase schopna snížit tepelné ztráty budov o 20 až 50 %.

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 2/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *