Ovocnářský a vinařský cestopis – Jamajka II. díl

Exotická Jamajka díky svým klimatickým podmínkám umožňuje kultivaci pestré škály pro nás exotického ovoce. V prvním díle jsme se věnovali tropickému dužnatému a skořápkatému ovoci, v závěrečném dílu se zaměříme na produkci citrusů a sukulentního ovoce.

Citrusy patří již dlouhodobě mezi hlavní ovocné komodity Jamajky s rozsáhlými sady, které jsou částečně i ve vlastnictví zahraničních investorů. Producenti citrusů mají vlastní zájmovou asociaci koordinující společné zájmy. Podobně jako v případě dalších dvou hlavních komodit jamajského ovocnářství, banánů a kokosů, ani citrusy neunikly vážné krizi jejich zdravotního stavu. Koncem minulého století zdejší sady velmi výrazně postihla virová infekce CTV. V letech 2001–2007 proběhl program obnovy sadů pomocí výroby zdravého certifikovaného výsadbového materiálu s využitím nový podnoží odolných CTV ve školkách pěstitelů asociace. Vzápětí v roce 2009 začala citrusové plodiny na Jamajce infikovat bakteriální choroba HLB, která způsobuje předčasný opad plodů, nerovnoměrné dozrávání jednotlivých plodů a celkově způsobuje až 80% ztrátu na úrodě. Citrusové druhy jsou pěstovány zejména v lokalitách nadmořské výšky 300–800 m. Citrusy kromě produkce na stolní plody sloužily i jako základní surovina pro dva průmyslové provozy ve středu ostrova orientované na výrobu džusů, džemů, éterických olejů ze slupek plodů a dále k produkci kompotů z dalších druhů jiného ovoce. Jeden z vedených provozů ukončil činnost pro nedostatek surovin. Produkce citrusů poklesla vlivem onemocnění HLB na polovinu. Obzvláště citelně bylo postiženo pěstování grapefruitů, limetek, mandarinek a kříženců mandarinek s pomeranči. Relativně příznivá je situace u pomerančovníků, kde převládá odrůda Valencia. Ceny citrusového ovoce z místní produkce stouply na zdejším trhu o 300 % a pro uspokojení poptávky výrobců džusů se začaly ze zahraničí dovážet jejich koncentráty. Specialitou jamajského odvětví citrusů je pěstování zdejšího spontánního hybridu vzniklého z mandarinky a grapefruitu tzv. jamajského tanžela obchodovaného pod registrovanou ochrannou známkou UGLI. Mimo Jamajku, co se týká kultivace tento sice ne moc vzhledný, ale o to více chuťově zajímavý kříženec více nerozšířil. Velikostně bývá větší než grapefruity, chuťově se podobá více kyselejší mandarince. Jedná se o sezónní ovoce s místní dobou zrání od prosince do dubna. Úroda tohoto ovoce je částečně exportována do USA a Spojeného království, kde žijí početné komunity jamajských emigrantů. Podobně má silné zastoupení v pěstitelské praxi kultivace dalšího z kříženců citrusů a to tangoru (mandarinka x pomerančovník). Citróny jsou pěstovány jen v místech s nadmořskou výškou vyšší 800 m.

Sukulentní a ostatní dužnaté ovoce

V sušších částech Jamajky je pěstována opuncie. Domovem je zde šest druhů opuncií, z toho čtyři jsou endemické. Největšího využití má druh Opuntia tuna. Ze sukulentních druhů má ovocnářský význam také nepůvodní druh Pereskia aculeata. Jeho ovoce je komerčně nazýváno barbadoský angrešt. Ve vyšších polohách do 1200 m n. m. je domácím sukulentem pitahaya, která se rozšířila v příhodných oblastech pěstování celosvětově. Zajímavým kaktusem je epifitní ripsalis bobulonosný (Rhipsalis baccifera), který má jedlé ovoce bílé barvy velikosti rybízu. Vyskytuje se zde do nadmořské výšky 1500 m a má přeslenitý charakter růstu podobný jmelí. Již několik staletí je pěstován v horských oblastech marhaník, jehož granátová jablka jsou zde využívána zejména k výrobě džusu. Vyloženě novou tržní plodinou je od roku 2016 jahodník, kdy byla v rámci projektu zaměřeného na diverzifikaci produkce a zvýšení její hodnoty, dovezena sadba odrůdy Festival z Floridy. V oblasti vnitrozemí ve výšce okolo 800 m n. m. se nyní jahodníky pěstují v krytých plastových tunelech s velmi žádaným odbytem plodů.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *