Perspektivní hybridy meruněk vyšlechtěné na ZF v Lednici

Šlechtění meruněk probíhalo v Lednici již za Rakousko-Uherska, a to na institutu „Das Fűrst Johann von Liechtenstein Pflanzenzűchtungsinstitut J. G. Mendels, Eisgrub“, kde od roku 1918 působil jako ředitel významný vědec prof. Dr. Franz Frimmel-Traisenau (1888–1957). Ten se při své bohaté šlechtitelské a geneticko-výzkumné práci zabýval i šlechtěním ovocných plodin. Prof. Frimmel-Traisenau byl autorem odrůdy meruňky Frimmelova Uherka, která byla svého času významně rozšířena (na některých místech ještě i dnes) na Jižní Moravě a v Čechách na Lounsku (Salaš et al. 2006). S trochou nadsázky lze říct, že se jedná o první odrůdu meruňky vyšlechtěnou v Lednici.

Nicméně hlavní osobností, která stála při zrodu intenzivního šlechtitelského programu na Zahradnické fakultě v Lednici, byl prof. Dr. Zdeněk Vachůn, jenž řídil šlechtění v letech 1960–1998. Z období jeho působení pochází mnoho doposud v ČR pěstovaných odrůd (celkem bylo průběžně registrováno 13 odrůd meruněk) a mezi nejznámější patří jistě Leskora, Lejuna či Ledana. V letech 2018–2019 byly registrovány poslední odrůdy z křížení realizovaného panem profesorem již v roce 1984 a jsou to odrůdy se zvýšenou odolností k virové šarce švestky (PPV) – Adriana (LE-3241), Betinka (LE-3276), Candela (LE-2927) a Sophinka (LE-2926).

Šlechtění meruněk má tedy na Zahradnické fakultě bezpochyby dlouholetou tradici, a právě o ni se současní šlechtitelé mohou opřít. Vlastní intenzivní šlechtitelský program prošel od svého počátku v roce 1960 mnohými proměnami. Od plnění cílů v období socialistického režimu se šlechtitelskými směry zaměřenými na konzervárenství, mrazuodolnost, delší sklizňovou zralost, přes šlechtitelský boom cílený na rezistenci vůči virové šarce (PPV) až po současné cíle hledající východisko z probíhajících klimatických změn nejen na území České republiky, ale v celosvětovém měřítku. V současné době je šlechtění meruněk v Lednici zaměřeno na několik směrů vycházejících z obecné problematiky pěstování meruněk v České republice. Jeho hlavním cílem je:

  • šlechtění odrůd s delší dobou dormance, pozdním kvetením a s vyšší mrazuodolností,
  • šlechtění odrůd s vysokou kvalitou plodů pro přímý konzum i zpracování,
  • šlechtění na rezistenci vůči virové šarce švestky (PPV), toleranci k fytoplazmě ESFY a celkovou vitalitu stromů podmíněnou pěstitelským podmínkám v ČR,
  • šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na zimní chlad (chilling requirements) pro podmínky oteplování a pro rané zrání (sklizně),
  • interspecifická hybridizace s  salicina Lindley a P. cerasifera Ehrh.*

Text a foto

Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Ing. Martina Göttingerová, Ing. Eliška Rampáčková, Ing. Pavel Gála, Ing. Tomáš Kiss, Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D., a prof. Ing. Zdeněk Vachůn, DrSc., MENDELU v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici

 

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *