Pěstované odrůdy révy vinné za normalizace

Jde o období od násilného potlačení Pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy do sametové revoluce koncem roku 1989. Právě přelom sedmdesátých a osmdesátých let je charakterizován překotnými výsadbami hlavně plodných doporučených odrůd (viz registr), často bez ohledu na vhodnost lokality a výslednou jakost hroznů. Přebytek hroznů a minimální export našich vín vedl k zavádění nových známkových vín navazující na zaběhlé tradice první republiky. Do výsadeb se dostávaly i naše první nově vyšlechtěné odrůdy jako Palava (1977), André (1980), Aurelius (1983), Muškát moravský (1987) či Veritas (1963; uznána však až 2001). Významnou se stala zejména odrůda MOPR (Muškát moravský), která zcela nahradila starší dominantně pěstované muškátové odrůdy jako Muškát Ottonel (1952) a Irsai Oliver (1975).

Snahy o podchycení odrůdové skladby, resp. zjištění kvalitativního stupně z nich vyráběných vín, vedly ke vzniku registru pěstovaných odrůd na našem území, tzv. Státní odrůdové knihy (SOK); oficiálně v roce 1941. Právě zápisy odrůd pěstovaných v různých letech ukazují oblíbenost (některé odrůdy nebyly ani léty prověřeny a již byly řazeny do nejvyšší jakostní třídy jako např. Sauvignon či Sémillon, jiné šplhaly z nižších tříd postupně nahoru, např. Modrý Portugal) a frekvenci pěstování těchto odrůd. V letech 1941–1945 patřily nejpěstovanější tyto odrůdy: bílé: Burgundské bílé, Burgundské šedé, Müller Thurgau, Neuburské, Ryzlink rýnský, R. vlašský, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené; modré: Burgundské modré, Frankovka, Portugalské modré, Svatovavřinecké.

Text

Ing. Radek Sotolář, Ph.D.,

ZF MENDELU,

Ústav vinohradnictví a vinařství

 

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2020.*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *