Porovnání obsahu fenolických látek v plodech jabloní pěstovaných v ČR a v Polsku

Výzkum byl zaměřen na porovnání obsahu fenolických látek v plodech vybraných odrůd jabloní pěstovaných v odlišných lokalitách. Hodnocená jablka pocházela z České republiky a z Polska. K analýzám byly vybrány odrůdy Idared, Golden Delicious, Šampion a Topaz. Zvolený fenolický profil obsahoval rutin, epikatechin, floridzin, kyselinu chlorogenovou a kvercitrin. Jejich obsah byl stanoven pomocí kapalinové chromatografie s využitím detektoru diodového pole. Z výsledků jsou patrné značné rozdíly v obsahu fenolických látek ve vztahu k jednotlivým odrůdám a odlišné lokalitě.

Velká pozornost je v současnosti věnována kvalitě ovoce dostupného v České republice. Jako rizikové z tohoto pohledu je vnímáno ovoce z Polska, zejména jablka. Kontroly opakovaně odhalují četné nedostatky v nezávadnosti dovážených polských jablek. Řada konzumentů tak již na pultech sleduje zemi původu a upřednostňuje českou produkci. Tento posun v chování zákazníků však nahrává zvýšenému výskytu klamavých označení a vydávání dovozových jablek za česká. Náš výzkum je zaměřen na nalezení způsobů, které by mohly být nápomocny v ověření původu českých jablek, a naopak v zabránění klamavých označení dovozových (zejména polských) jablek. Cílem je porovnání jablek vypěstovaných v České republice s jablky pocházejícími z Polska z pohledu obsahu zdraví prospěšných fenolických látek. Tyto látky mají široké spektrum účinků. Celkově se podílí na zlepšení a udržení zdraví a přispívají k prevenci řady onemocnění. Vykazují antioxidační, protizánětlivou či antimikrobní aktivitu. Prokázány byly rovněž antialergické účinky. Působí také jako barviva a významnou roli hrají při enzymatickém hnědnutí. Určitou měrou ovlivňují i senzorické a nutriční vlastnosti ovoce. Jelikož se jedná o početnou skupinu látek, přínosy pro lidské zdraví jsou stále předmětem řady výzkumů. Na základě dřívějších publikací bylo prokázáno, že odrůdy jablek se liší obsahem jednotlivých fenolických látek. Očekávali jsme, že výsledky naznačí, jak významný vliv bude mít u jednotlivých odrůd odlišná lokalita pěstovaných plodů.

Text a foto

Ing. Lenka Drbohlavová,

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *