Poruchy a patogeny pěnišníků

Pěnišníky (Rhododendron spp.) patří k oblíbeným okrasným dřevinám, které se vyskytují v nesčetných druzích, poddruzích a kultivarech, s čímž souvisí i jejich rozmanité nároky na pěstování. Obecně vyžadují dobře drenážované půdy s nižším pH (4,5–6). Přestože nesnášejí mokré půdy, k založení květních pupenů potřebují během léta dostatek vody, nejlépe vyšší dešťové srážky, případně zálivku.

Protože jejich kořenový systém se rozkládá mělce pod povrchem, jakékoliv zhutnění povrchu vede k jeho poškození. I proto je vhodné na povrchu udržovat přibližně 10 cm vysokou vrstvu hrubého organického mulče (např. dřevní štěpky), který zabrání zhutnění, sníží výskyt plevelů, udrží příznivou teplotu půdy a snižuje ztráty vody. Dřevní mulč podporuje růst erikoidních mykorhizních druhů hub. Pěnišníky, které jsou vysazovány v prostředí neodpovídající jejich požadavkům, jsou stresovány, a mnohem vnímavější k napadení patogeny a škůdci. Chyby v průběhu pěstování se mohou projevit tzv. poruchami způsobenými nejen nedostatkem, ale i nadbytkem živin. K nejčastějším patří nedostatek železa a manganu, které jsou nezbytné pro tvorbu chlorofylu. Jejich nedostatek se projevuje žloutnutím pletiva mezi žilkami nejmladších listů na vrcholcích výhonů. Zatímco při nedostatku Fe zůstávají zelené pouze žilky, při nedostatku Mn kromě žilek i přiléhající pletivo. Při silném nedostatku Fe se listy zbarvují do citronově žluté barvy a od okrajů zasychají. Často je mylně považován za příčinu nedostatek těchto prvků v půdě, ale mnohem častěji je příčinou vysoké pH půdy nebo toxicita fosforečnanů, kdy nadměrný obsah fosforu v půdě narušuje schopnost kořenů přijímat Mn a Fe a listy trpí jejich nedostatkem. Proto je nezbytné před aplikací hnojiv obsahujících fosfor stanovit jeho obsahu v půdě. Nezbytnost dávek fosforu je často doporučována ke zvýšení kvetení, avšak nejvyšší produkce květů byla zjištěna u rostlin hnojených nejnižšími dávkami.*

Text a foto

doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.,

Mendelova univerzita v Brně,

Agronomická fakulta,

Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *