Postupy zamezující znehodnocení plodů od pěstitele po spotřebitele

Poptávka po ovoci roste souběžně s populačním růstem. Podle FAO (Food and Agriculture Organization; 2016) se na ploše 65 milionů hektarů půdy vyprodukovalo 865 milionů tun ovoce. Všichni, kdo jsou zapojení do výrobního řetězce, včetně spotřebitelů jsou odpovědní za šetření zdroji, chránění životního prostředí a zastavení plýtvání potravinami, které nyní představuje celosvětově kolem 1,3 miliardy tun ročně. V případě ovoce je to až 50 % produkce (Gustavsson et al. 2011).

Čerstvé ovoce má při pokojové teplotě omezenou trvanlivost od několika hodin do několika týdnů. Čerstvé plody obsahují 80–90 % vlhkosti nebo dokonce více. Za normálních atmosférických podmínek rychle vysychají (transpirují). To způsobuje vadnutí a smrštění v důsledku vysušení buněk. Tomu lze zabránit nebo omezit daný jev vhodným balením plodů (Verma 2000). Balení je při snižování plýtvání potravinami velmi důležitou součástí celého produkčního řetězce. Je důležité pro prodloužení trvanlivosti a ochranu plodů během sklizňových fází. Typy obalů se různí v závislosti na fyzických a anatomických vlastnostech druhů ovoce na jejich fyziologii (transpirace, dýchání a rychlost produkce etylenu) a na náchylnosti k mikrobiálnímu napadení. Teplota, relativní vlhkost a ventilace hrají v posklizňové trvanlivosti čerstvých plodů také velmi důležitou roli (Ahmad et Siddiqui 2016; Ahvenainen 2003; Ramaswamy 2014).

Obalové materiály používané při tradičních způsobech balení mohou chránit čerstvé ovoce proti vnějším faktorům na určité úrovni. Vhodné obalové materiály a moderní balicí systémy je potřeba vyvinout ke snížení posklizňových ztrát a zvýšení trvanlivosti čerstvého ovoce. V současnosti již existují různé pokročilé systémy balení pro čerstvé ovoce. Balení s modifikovanou atmosférou (Modified Atmosphere Packaging – MAP), aktivní balení a chytré (inteligentní) obalové technologie jsou považovány za nejdůležitější vyspělé obalové technologie. Představují inovativní koncept, který odkazuje na začlenění bioaktivních sloučenin do obalových systémů nebo na úpravu atmosféry v balení s cílem udržení kvality a rozšíření trvanlivosti čerstvých produktů. Například trvanlivost balených produktů lze prodloužit o 50–200 % pomocí dobře navrženého MAP (Siddiqui 2016). U třešní se trvanlivost v MAP pohybuje kolem 30 až 40 dnů namísto 7–14 dnů v normální atmosféře (Padilla-Zakour et al. 2007). MAP je také účinný při zpoždění procesu měknutí, ke kterému obvykle dochází během skladování. Obecně platí, že MAP s 5–20 % CO2 a 5–10 % O2 účinně zpomaluje ztráty pevnosti během skladování u široké škály druhů ovoce, jako jsou například jahody (Garcia et al. 1998) a meruňky (Pretel et al. 1993). Účinek MAP na zpoždění měknutí dužniny však může být také efektem zprostředkovaným ethylenem, protože u meruněk vedla snížená propustnost obalu ke zvýšené koncentraci CO2 a snížené produkci etylenu a ke sníženému měknutí dužniny (Pretel et al. 1993). Bylo však také zjištěno, že nízká koncentrace O2 je účinnější při inhibici měknutí plodů než vysoký obsah CO2 (Pretel et al. 1999). I když přínos vyspělých balicích systémů na trvanlivost čerstvých plodů je obrovský, jejich průmyslové využití není příliš běžné (Siddiqui et al. 2018). Používání vhodných posklizňových inovací a technologií je nezbytné k omezení posklizňových ztrát.*Text a foto Ing. Pavol Suran, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 6/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *