Poznatky z Filipín (nejen) o pěstování manga

V dubnu 2019 vycestovala skupina studentů a pedagogů z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně na měsíční studijní pobyt na Filipíny, konkrétně na jeden z více než sedmi tisíc ostrovů – Guimaras. Každý ze šestice studentů měl dopředu zadáno svoje téma, ke kterému získával během pobytu informace, které se poté stanou součástí jejich závěrečných prací.

Reliéf ostrova Guimaras není výrazně členitý s nadmořskou výškou 0–300 m, čímž představuje tento ostrov ideální podmínky speciálně pro pěstování manga. Na ostrově se nachází výzkumné středisko zaměřené právě na pěstování manga – Mango Research Centre (MRC), a místní farmáři jej mohou využít jako pomoc při procesu pěstování manga. Mimo poradenskou činnost slouží výzkumné středisko jako monitorovací článek a statistické centrum. Guimaras je posetý tisíci mangovníky (přes 250 000 stromů v roce 2018 podle dat z MRC). Pro pěstitelské účely se však aktivně využívá jenom 30 % stromů! Je to způsobené zejména náročností procesu, finanční zátěží i nedostatkem lidských zdrojů. Stromy odrůdy Carabao se musí probudit ke kvetení pomocí různých zásahů. MRC doporučuje aplikaci dusíkatých hnojiv, jako jsou dusičnan draselný a dusičnan (ledek) vápenatý, postřikem na list. V minulosti se místo aplikace postřiku hnojiv na podporu kvetení zapálily hromady listí pod mangovníkem. Dým následně sloužil jako katalyzátor, nicméně efektivita této procedury nebyla ani zdaleka tak účinná, jako je to při zmíněných hnojivech. Postřik se nejčastěji aplikuje v období sucha, jelikož nehrozí smytí roztoků hnojiv deštěm. Odvážnější farmáři, nebo spíše farmáři, kteří si mohou dovolit riskovat, aplikují postřik těsně před začátkem období dešťů. Pokud se jim podaří vypěstovat mango, resp. když jim nesmyje déšť postřiky, jsou odměněni vysokou prodejní cenou manga, kdy se z něj stává nedostatkový artikl a cena může vzrůst mimo sezónu i o 200 %.

Text

prof. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D.,

doc. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.,

Ing. Jiří Schneider, Ph.D.,

Tadeáš Hrušovský

Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů,

FRRMS, Mendelova univerzita v Brně

Foto T. Hrušovský

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *