Severoamerické prérijní trvalky a jejich využití pro záhony z přímého výsevu

Článek předkládá výsledky vybraných taxonů trvalek severoamerických prérií ověřovaných v rámci experimentů zaměřených na hodnocení vhodnosti bylin pro zakládání záhonů z přímého výsevu. Experimenty byly realizovány na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2018 až 2019. Kritériem výběru potenciálně vhodných a v experimentu ověřovaných taxonů byla prosperita na suchých a slunných stanovištích. Cílem experimentů bylo získat informace o potencionálně vhodných taxonech vytrvalých bylin, a to jak domácích, tak introdukovaných, pro sestavování směsí pro přímý výsev. Tyto směsi by se vyznačovaly vysokou estetickou hodnotou a schopností tuto vysokou estetickou hodnotu na stanovišti zachovat po dobu alespoň třá až pěti let a nebylo by nutné je každoročně obnovovat jako podobně esteticky zajímavé směsi letničkové.

Výsledky experimentu potvrdily, že i přesto, že mnoho taxonů pro vytváření vytrvalých směsí s vyšší estetickou hodnotou již bylo pro zakládání z přímého výsevu ověřováno, zejména v podmínkách Velké Británie, není možné z těchto dat pro podmínky České republiky zcela vycházet. Srovnáním výsledků dosažených ve Velké Británii a v podmínkách České republiky bylo zjištěno, že hodnoty vzcházivosti jsou v našich klimatických podmínkách vyznačujících se výraznějším suchem nižší proti vzcházivosti dosahované u stejných taxonů ve Velké Británii a některé taxony nejsou v našich podmínkách dokonce vůbec schopné vzejít. Proto je nutné dále pokračovat v ověřování vhodnosti taxonů trvalek pro přímý výsev v podmínkách České republiky. Větším množstvím ověřených taxonů se otevírá možnost sestavování vytrvalých směsí s vyšší estetickou hodnotou vhodných pro naše klimatické podmínky. Ověřované severoamerické prérijní trvalky se pro tyto směsi jeví jako potenciálně velmi vhodné, v mnoha případech schopné vykvést již v prvním roce po výsevu, což výrazně zvyšuje jejich atraktivitu pro vytrvalé přímé výsevy určené do intravilánu měst. Nejlepší výsledky z hlediska vzcházivosti byly zaznamenány u taxonu Echinacea paradoxa (Norton) Britton var. paradoxa; Echinacea simulata McGregor; Echinacea pallida (Nutt.) Nutt. – kultivaru Hula Dancer, které v podzimním termínu výsevu dosahovaly vzcházivosti okolo čtyřiceti procent.

Text a foto

Ing. Kristýna Klasová, Ph.D.,

doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc.,

Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně,

Lednice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *