Sledování výskytu mšic v roce 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sleduje pravidelně během vegetační sezóny výskyt významných druhů mšic na našem území. Celá situace je nadále sledována a aktuální výsledky jsou k dispozici na Rostlinolékařském portále a v Aphid Bulletinu, který je zveřejňován na webových stránkách ÚKZÚZ.

Na porostech zeleniny

Na mladých rostlinách kořenové zeleniny a kopru, především u drobných zahrádkářů, způsobila v roce 2020 škody mšice bršlicová (Cavariella aegopodii). Někde se tak namnožila, že mladé porosty byly zcela zničeny, navzdory tomu, že škodlivost tohoto druhu je spíše výjimečná. Významné negativní působení pravděpodobně souviselo s loňským velmi suchým vývojem počasí v období dubna a na počátku května, kdy byly rostliny stresovány nedostatkem vláhy. Zimními hostiteli jsou různé druhy vrb, letními hostiteli jsou celer, mrkev, petržel, ale také fenykl, kopr a jiné miříkovité byliny.

ÚKZÚZ sleduje pomocí sacích pastí zástupce rodu Cavariella od roku 2018. Za dobu pozorování je vidět postupný meziroční nárůst odchytů. Nejsilnější migrace byla zaznamenána právě v uplynulém roce. První vrchol jarní vlny letu byl zjištěn ve 21. týdnu (začátek druhé poloviny května), druhý, o něco slabší, nastal ve 23. týdnu (začátek června).

Podzimní přelet byl ve srovnání s jarní vlnou o poznání slabší. Zaznamenány byly dva vrcholy, a to ve 39. týdnu (počátek třetí dekády září) a 43. týdnu (počátek třetí dekády října).

Pro jarní období letošního roku se nepředpokládá, že by se opakovaly silné výskyty, které byly zaznamenány loni. Mohlo by to přijít snad jen v případě, že by se na jaře nastala obdobná povětrnostní situace jako v uplynulém roce.

Škody v sadech

V sadech byly výskyty nad prahem hospodářské škodlivosti zaznamenány především během měsíce května 2020, a to na jabloních, podílely se na nich hlavně následující tři druhy mšic (mšice jitrocelová, jabloňová a mšice Rhopalosiphum insertum).

Zimním hostitelem mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) je jabloň, kde se její výskyt projevuje vznikem deformací lisů, výhonů a mladých plůdků, nikdy ale nezpůsobuje barevné změny. Letním hostitelem je jitrocel.

Také zástupci rodu Dysaphis jsou v sacích pastech pro velkou morfologickou podobnost jednotlivých druhů sledováni společně. Obě letové vlny byly nadprůměrné. Jarní maximum bylo zaznamenáno ve 24. týdnu (druhý týden června). Na podzim nastal vrchol migrace ve 40. týdnu (přelom září a října) a druhá slabší kulminace byla zaznamenána ještě ve 43. týdnu (počátek třetí dekády října).

Na základě síly podzimních přeletů jsou pro jaro 2021 očekávány nejméně průměrné výskyty v sadech jabloní.

Mšice jabloňová (Aphis pomi) je monocyklická (nestřídá hostitele), během vegetace saje na jabloních nebo příbuzných rostlinách jako je hrušeň, kdouloň nebo skalník. Na stejných druzích přezimuje jako vajíčko.

Odhadnout jarní výskyt je u tohoto druhu problematické, a to kvůli tomu, že nestřídá hostitele. Proto jsou jeho výškové přelety minimální a v sacích pastech, které nasávají vzdušný plankton ve výšce 12,2 m, je zachytáván jen omezeně. Přesto je na základě nadprůměrného podzimního přeletu zástupců rodu Aphis, očekáván nejméně průměrný výskyt na jaře 2021.

Mšice Rhopalosiphum insertum je na jabloních poměrně běžná, ale dokud se nepřemnoží, nezpůsobuje vážnější poškození. Je striktně dicyklická. Zimními hostiteli jsou kromě jabloní i hrušně, skalníky, jeřáby a hlohy. V květnu až červnu přelétává na trávy (včetně obilnin), kde saje na kořenech. Podílí se na přenosu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Navzdory tomu, že se nevyvíjí v bramborách, je považována za efektivní vektor Y viru bramboru (PVY).

Sledování pomocí sacích pastí probíhá teprve dva roky. V roce 2020 byl vrchol migrace zaznamenán ve 32. týdnu (počátek srpna) a nesouvisel už s jabloněmi, ale šlo pravděpodobně o odlet z dozrávajícího obilí. Podzimní špičky migrace nastaly ve 40. (konec září) a 44. týdnu (konec října) a ukazoval na přelet zpět na zimní hostitele. Především první kulminace byla důležitá pro sílu jarních výskytů. Při časnějším přeletu mají vejcorodé samičky větší časový prostor pro úspěšný vývoj, páření a kladení vajíček. Na jaře 2021 lze tedy očekávat obdobné nebo vyšší hodnoty záchytů, než tomu bylo v roce 2020.*

Ing. Svatopluk Rychlý

ÚKZÚZ Brno

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *