Současnost botanických zahrad ČR – I. díl

V časopise Zahradnictví č. 2018/6 a 2018/7 vyšel stručný přehled historie vzniku botanických zahrad v České republice. Následující článek seznamuje s jejich současností, funkcí ve společnosti a také s problémy, které vyplývají z jejich činnosti. Poukazuje na nutnost ukotvit činnost botanických zahrad v právním systému EU a národní legislativě a zmiňuje názorové rozdíly, jenž vycházejí z různých funkcí jednotlivých zahrad a jejich zřizovatelů.

 

Dnešní botanické zahrady, a je to dáno historií jejich vzniku, mají nejrůznější zřizovatele. Z toho vyplývá i jejich konkrétní funkce. Zřizovateli jsou univerzity, střední školy, obce, výzkumné ústavy, neziskové organizace (ČSOP) a soukromé osoby. Právní subjektivitu mají soukromé a některé zahrady městské. Ostatní botanické zahrady jsou začleněny do školních či vědeckých institucí na různém stupni organizační struktury, často jen s minimálními možnostmi rozhodovat. Tím se botanické zahrady výrazně odlišují od zahrad zoologických, jichž většina má právní subjektivitu. Formálně nespadají botanické zahrady, na rozdíl od zahrad zoologických, do kompetence žádného resortu (ministerstva), který by řídil nebo usměrňoval jejich činnost ve veřejném zájmu. Činnost zahrad je meziresortní – vlastně spadá do kompetence tří ministerstev: Ministerstva životního prostředí (pěstované ohrožené a kriticky ohrožené domácí druhy, exotické rostliny a jejich genofond v rámci Nagojského protokolu, CITES), Ministerstva zemědělství (genofondy rostlin jako zdroj genů pro výživu, zemědělství a zahradnictví) a Ministerstva kultury (historické odrůdy jako doklad lidské činnosti, historické exempláře pěstované v zahradách). Botanické zahrady spravují rozsáhlé sbírky, které podle odhadu v České republice představují 50 000 druhů, odrůd a sběrových položek vyšších rostlin. Na rozdíl od velkých mezinárodních zahrad u nás zahrady nespravují chráněná území. Pražská botanická zahrada měla ve správě tři chráněná území, ale jejich správu předala Lesům HLMP. Výjimkou je Bečovská botanická zahrada, jejímž zakladatelem je ČSOP a zahrada se podílí na činnosti spolku.

Text a foto

RNDr. Pavel Sekerka,

Oddělení genofondových sbírek, AV ČR

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *