Současnost botanických zahrad ČR – III. díl

Botanické zahrady plní řadu funkcí. Představují významné plochy zeleně v urbanizované krajině, slouží k rekreaci, vzdělávání a výuce i pro pořádání kulturních akcí. Jejich nejvýznamnější funkcí, kterou plní celosvětově, je ex situ konzervace genofondu především neprodukčních rostlin. Botanické zahrady mají nejrůznější zřizovatele, jsou jimi vysoké školy, obce, samosprávné územní celky, akademie věd i soukromé subjekty. Podle velikosti a typu zřizovatele se liší jejich zaměření i metody záchovy a konzervace genofondu.

Činnost botanických zahrad zaštiťuje Botanic Gardens Conservation International (BGCI – Kew, Anglie). Podle Global Strategy for Plant Conservation má být celosvětově v ex situ kolekcích konzervováno 60 % ohrožených druhů rostlin. Česká republika má hustou síť botanických zahrad. Zahrady se od roku 2005 sdružují v Unii botanických zahrad, která má v současnosti 37 členů. Také české botanické zahrady si uvědomují nutnost konzervace genofondu domácích ohrožených druhů a hlásí se k závazku BGCI. Ve skutečnosti se ale konzervaci genofondu věnuje jen kolem deseti zahrad. Konzervace planých druhů je totiž administrativně i pěstitelsky poměrně náročná činnost, zvláště pokud se má vykonávat odborně a odpovědně. V roce 2016 byla ustanovena Pracovní skupina pro genofondy v botanických zahradách ČR, jež má za úkol koordinovat činnost zahrad ve spolupráci s orgány státní správy a vypracovat akční plán a metodiku konzervace genofondu v botanických zahradách ČR.

Text a foto

RNDr. Pavel Sekerka,

Oddělení genofondových sbírek,

AV ČR

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *