Staré sbírky netřesků (Sempervivum L.) v českých zahradách

K historii introdukce rodu Sempervivum L. do českých a moravských zahrad lze dohledat jen dílčí data v dobové literatuře, mnohé lze však vysledovat z nabídek v meziválečných cenících tuzemských školek, které se jejich pěstováním a množením zabývaly. Na přelomu 19. a 20. století udržovali a rozvíjeli bohaté sbírky netřesků nadšení pěstitelé jako F. J. Thomayer, O. Nickerl nebo J. Vaněk. Pozoruhodná sbírka netřesků byla ovšem soustředěna i v zahradě Československé dendrologické společnosti v Průhonicích, kde se udržovalo více než dvě stě různých klonů, odvozených z řady evropských i maloasijských druhů nebo jejich hybridů.

V Čechách a na Moravě se druhy rodu Sempervivum přirozeně nevyskytují (domácí je jediný druh rodu Jovibarba Opiz. Od středověku byly ale vysazovány na starých zdech i doškových střechách a na některých místech zplaněly. Především se jedná o netřesk střešní (Sempervivum tectorum L.) z jihoevropských hor. Zmíněný rod Jovibarba vymezil roku 1852 český botanik F. M. Opiz pro netřesky s šestičetnými bledě žlutými květy, přesto mnozí autoři (t’Hart et al. 2005) vidí v této skupině nadále jen podrod rodu Sempervivum a poukazují na existenci hybridů s typickými netřesky, charakteristickými mnohačetnými květy. K takovým hybridům bylo dříve přičítáno i níže zmiňované a všemi předválečnými českými školkami nabízené S. x thomayeri – proslulý ženevský pěstitel alpínek H. Correvon v něm mylně viděl křížence Sempervivum arachnoideum a S. (Jovibarba) hirtum, který pak popsal na počest říčanského školkaře a zahradního architekta F. Thomayera, od něhož rostliny získal.

Text a foto

Ing. Marián Šinko,

odbor šlechtění a pěstebních technologií,

VÚKOZ, v. v. i., Průhonice

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *