Stromové substráty, interpretace chemických rozborů

Stromové substráty se používají pro vyplnění výsadbové jámy při výsadbě vzrostlých stromů. Lze použít původní zeminu bez výrazné úpravy nebo speciální substrátové směsi. Používají se tři typy směsí: stromové substráty na bázi zeminy (dále stromové substráty), pískové substráty a minerální strukturní substráty (dále strukturní substráty). Kromě zrnitostního složení a fyzikálních vlastností jsou důležité i vlastnosti chemické, hodnota pH, obsah rozpustných solí a obsah přijatelných živin.

Hlavní složkou stromových substrátů jsou zeminy doplněné organickými komponenty (komposty, rašelina) a strukturními minerálními komponenty (hrubý písek, štěrk, případně speciální minerální komponenty – drcené cihly, drcený spongilit, pemza apod.). Podíl organických komponentů, především kompostů, by neměl být ve stromových substrátech vysoký. Optimální podíl organických komponentů je do 15 % obj. Dávka kompostu je závislá na jeho chemických vlastnostech. Pokud se pro přípravu substrátu použije kompost s vysokým obsahem přijatelných živin, jeho maximální podíl je 8–10 % obj. Do sadovnických rekultivačních substrátů přidávají výrobci až 30 % obj. kompostů. Tyto substráty se často využívají i pro výsadbu stromů. Měly by se však používat pouze do vrchních vrstev, ne do hloubky větší než 30 cm a v ideálním případě ještě smíchat s původní zeminou v objemovém poměru 1 : 1. Pokud se stromy vysazují do kvalitní půdy, stromový substrát by neměl mít výrazně rozdílné vlastnosti od původní půdy. Pro přípravu substrátu je vhodné použít původní zeminu nebo ji smíchat se stromovým substrátem, aby substrát tvořil nejvýše polovinu. V případě výsadby do nekvalitní, například antropogenní, půdy se pro vyplnění dostatečně velké výsadbové jámy použije kvalitní propustný stromový substrát s nízkým podílem organických komponentů. Doporučuje se průměr jámy min 1,5násobek průměru balu. Výše uvedené zásady pomohou eliminovat tzv. květináčový efekt při výsadbě, při kterém kořeny špatně prorůstají mimo výsadbovou jámu. Tento stav může být způsoben velkými rozdíly mezi fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy (substrátu) v jámě a jejím okolí.

Text a foto

Ing. Martin Dubský, Ph.D.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

Průhonice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2020.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *