Technika pro transport sklizených hroznů

Současný vývoj na trhu pracovních sil stále více nutí vinohradnické podniky měnit zavedené postupy sklizně hroznů. Stále častěji si i středně velké firmy pořizují sklízeče hroznů, ať už traktorové nebo samojízdné. Nezbytnou podmínkou úspěšného zvládnutí plně mechanizované sklizně hroznů je využívání vhodné techniky, která zajistí dopravu sklizeného produktu do místa zpracování.

K hlavním požadavkům na tato zařízení patří kapacita odpovídající kapacitě zásobníků sklízeče, dobré dopravní a manipulační vlastnosti a také snadné a spolehlivé vyprazdňování v příjmové části zpracovatelského provozu. Ve vinohradnické praxi se proto objevuje široký sortiment transportní techniky, která je, podle způsobu sklizně, využívána při transportu celých hroznů nebo rmutu. Výběr konkrétního zařízení vychází z celkové velikosti sklízených ploch, délky přepravních vzdáleností, technologického zázemí pro příjem hroznů ve zpracovatelském provozu a také způsobu financování apod. Při částečně mechanizované sklizni by hrozny měly být dopraveny s minimálním poškozením. Jen tak se zabrání nekontrolované oxidaci, fermentaci a nežádoucímu mikrobiologickému ovlivnění při uvolnění většího množství šťávy. Na předčasné rozdrcení bobulí má vliv výška vrstvy hroznů a dopravní vzdálenost. Svou úlohu zde sehrává i teplota, která je ovlivněna také časovou prodlevou mezi sklizní a vyprázdněním prostředku. Při plně mechanizované sklizni představuje odvoz sklizeného produktu jeden z nejzávažnějších problémů. Důvodem je možnost rychlejšího znehodnocení sklizeného produktu při přepravě ke zpracovatelským linkám, protože jeho charakter je zcela jiný. Vždy ho tvoří celé i poškozené bobule a podíl šťávy. Vedle nežádoucího stupně oxidace se jedná také o mikrobiální kontaminaci octovými a mléčnými bakteriemi, u aromatických odrůd může dojít ke ztrátám či změnám v obsahu buketních látek. Ve sklizeném produktu se mohou objevovat nežádoucí příměsi v podobě listových a řapíkových segmentů, ze kterých může docházet k uvolňování chlorofylu a tříslovin. Každá z těchto změn pak podle rozsahu představuje negativní ovlivnění technologie výroby vína.*

Text

prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,

prof. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.,

Zahradnická fakulta v Lednici,

Ústav zahradnické techniky

Foto prospekty výrobců a prodejců

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 10/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *