Význam teplotních poměrů ve vinici

Klimatické podmínky zásadním způsobem ovlivňují růst a vývoj rostlin. Z pohledu pěstování révy vinné je však teplota základní faktor, který řídí hlavní fyziologické děje, průběh fenologických stadií a celkovou plodnost a kvalitu (Gladstones 2001).

Také v našich klimatických podmínkách se již projevují tzv. horké vlny (z angl. heat wawe). Označení heat wawe se využívá pro průběh počasí, kdy se vyskytne pět po sobě jdoucích dnů s maximálními denními teplotami vyššími než 35 °C nebo tři po sobě jdoucí dny s maximálními denními teplotami vyššími než 40 °C. Poškození na révě vinné, které způsobují vysoké teploty, je srovnatelné se škodami způsobenými suchem. Oba stresové faktory vedou k poškození fotosyntetického aparátu, oxidativnímu stresu a negativnímu ovlivnění kvality hroznů (Petgen 2019). Výzkumné aktivity ukazují, že tzv. horké vlny mohou mít velmi výrazný dopad na výnos hroznů. Míra dopadu výrazně závisí na termínu a délce horkých vln. Nejvyšší negativní vliv může vést v některých oblastech k poklesu výnosu až o 35 % (Fraga et al. 2020).

Mikroklima vinice

Mikroklima vinice je zcela zásadní z pohledu fyziologie révového keře, zrání hroznů a také rozvoje houbových chorob a citlivosti k abiotickým stresům. Teplota vinice proto není závislá pouze na aktuální teplotě vzduchu, ale ovlivňuje ji více dalších faktorů. Znalost faktorů potom umožní prostřednictvím agrotechnických postupů ovlivňovat tyto faktory ve prospěch révy vinné. Vysoká proměnlivost místní teploty závisí také na různém přenosu energie mezi atmosférou a povrchem, což charakterizuje energetickou rovnováhu. Ta je poměrem mezi příjmem a ztrátou energií, které určují teplotu vzduchu. Energetická rovnováha je výrazně určovaná vlastnostmi povrchu a atmosférickými podmínkami, jako jsou sluneční záření, oblačnost a proudní vzduchu. Prostorová proměnlivost teploty je vyšší v anticyklonálním průběhu počasí, jako je klidná a jasná obloha než v podmínkách nízkého tlaku vzduchu, kdy je zatažená obloha a vítr. Oblačnost a vítr mají homogenizující vliv na teploty, které omezují vliv topografie terénu na prostorové rozdělení teplot (Guyot 1997). Z těchto důvodů je důležité charakterizovat klimatické podmínky na místní úrovni v rámci vinařské oblasti až na úroveň vinice. Přesná znalost rozdělení teploty ve vysokém prostorovém rozlišení umožňuje pěstitelům optimalizovat agrotechnické zásahy a výběr odrůd podle místních podmínek. Tento problém se stává více strategický v kontextu globálního oteplování, kdy se vinohradník potřebuje mít možnost adaptovat na prostorovou proměnlivost teploty a její vývoj v čase (De Rességuier et al. 2020).

Uspořádání listové stěny

Teplota listů ovlivňuje průběh fotosyntézy. Má také vliv na rozvoj houbových chorob, zejména padlí révy, které je citlivé na teploty vyšší než 35 °C a také intenzivní UV záření, které je s těmito teplotami většinou spojené. Na tuto skutečnost poukazují také Zito et al. (2018), kteří uvádí, že klimatická změna může vést také k poklesu tlaku houbových chorob a následně snížení potřeby používat pesticidy, což bylo prokázané pro plíseň révy a padlí révy v Burgundsku. V praxi se často tento vliv podceňuje a řeší se potom napadení houbovými chorobami, až když je pozdě. Dobře a ve správném termínu uspořádaná listová stěna je však nejlepší prevencí proti houbovým chorobám.*

Text a foto prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 6/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *