Zahrada KRNAP je nově členem Unie botanických zahrad

Záchranná genofondová zahrada Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí se po opravách stala přidruženým členem Unie botanických zahrad. V zahradě je více než 300 druhů či klonů ohrožených krkonošských rostlin, tedy zhruba třetina krkonošské flóry. Členství v unii pomůže zahradě KRNAP při spolupráci s ostatními zahradami na záchraně rostlin. Vrchlabská genofondová zahrada vznikla v roce 1983, její součástí je také pracoviště genetické banky. Zahrada je ve všední dny po dohodě přístupná veřejnosti.

„Členství v unii je zásadní zejména z důvodu spolupráce s ostatními botanickými zahradami na záchranných programech a také kvůli přístupu k informacím a výměně zkušeností,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Členství v Unii botanických zahrad bylo schváleno na její valné hromadě 24. srpna. „Prezident i viceprezident unie při inspekční návštěvě naší zahrady ocenili jak odbornou, tak i logistickou, didaktickou a estetickou stránku naší genofondové zahrady,” uvedl Drahný. Ke členství v unii pomohly zahradě podle zástupců Správy KRNAP komplexní opravy jak genofondové zahrady, tak i vnitřních prostor a laboratorního vybavení genetické banky. Ty byly provedeny v letech 2018 až 2020 v rámci projektu Operačního programu životní prostředí (OPŽP) Evropské unie. „Postupně probíhá i další rozšiřování uchovávaného genofondu vzácných a ohrožených rostlinných druhů,“ doplnil Drahný. Příkladem může být koniklec jarní alpínský. Po vymření jesenické populace jsou Krkonoše posledním místem výskytu tohoto kriticky ohroženého a mizejícího druhu v ČR. „Letos se na nově objevené lokalitě podařilo z většího počtu jedinců odebrat semena, která již klíčí. Uložení semen, která bude možné získat z rozpěstovaných rostlin, v genové bance je zcela zásadním krokem pro záchranu mizející krkonošské populace,“ uvedl mluvčí parku.

V posledních letech byla také založena sbírka krkonošských jestřábníků, mezi nimiž je podle zástupců národního parku řada velmi vzácných druhů. „V blízké budoucnosti plánujeme namnožit jednotlivé keře endemického jeřábu sudetského, které v rámci počínající spolupráce rozmístíme v různých botanických zahradách a vytvoříme tak zálohy jejich jedinečného genofondu,“ sdělil Drahný. Vrchlabská kolekce ohrožených krkonošských rostlin zahrnuje i obtížně pěstovatelné druhy, jako jsou třeba kropenáč vytrvalý či hadilka obecná. Příkladem ohrožených druhů krkonošské květeny v genetické zahradě, z nichž část byla použita k posílení slábnoucích populací v přírodě, je koniklec jarní alpínský v Čertově zahrádce, vrba bylinná v Malé Kotelní jámě, jeřáb sudetský v Obřím dole nebo rozrazil chudobkovitý na vrcholu Sněžky. KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.*

Zdroj: ČTK

Komentáře ke článku 1

  • viviv

    Krásné. Když je to ještě člověk na svém místě, tak to se cení. Mě by se celkově líbilo, kdyby například kempy trochu více ožili květinami a byly tak hezčí. Myslím, si že bych nebyla jediná, kdo by to ocenil. Třeba chaty Máchovo jezero by to také potřebovalo. Bylo by to tam hned útulnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *