Zásadní poznatky k výživě a hnojení zeleniny

Zelenina má v porovnání s ostatními zemědělskými plodinami relativně vysoké nároky na živiny. Proto je její racionální výživa a hnojení jedním z nejvýznamnějších faktorů a současně nedílnou součástí pěstitelských technologií. Je na vůli každého pěstitele, jaký způsob pěstování zeleniny vzhledem k požadované výši výnosu a kvalitě zvolí, zda klasický (konvenční) nebo ekologický, případně integrovanou produkci.

Košťálová zelenina je nitrofilní, to znamená, že upřednostňuje nitrátovou formu dusíku. Dusíkem se hnojí zejména na počátku vegetace pro podporu tvorby listové plochy. Přehnojení dusíkem podporuje výskyt houbových chorob, horší skladovatelnost i chuť, přičemž u zelí určeného pro konzervaci kvašením se mění poměr dusíkatých látek a cukrů, a tím se zhoršuje proces kvašení. Nedostatek dusíku u kedluben podporuje jejich dřevnatění, zatímco při jeho nadbytku se kumulují v kedlubnách nitráty. Draslík podporuje skladovatelnost a obsah cukrů, zlepšuje zdravotní stav a suchovzdornost. Košťálová zelenina vyžaduje síru, nedostatek bóru způsobuje hnědnutí růžic květáku a nedostatek molybdenu se projeví vyslepnutím růžice květáku (netvoří se). Cibulová zelenina je citlivá na zasolení půdy a chloridy (raději použít síran draselný než draselnou sůl – KCl). Nesnáší kyselou půdní reakci. Pór vyžaduje organické hnojení, cibule a česnek se pěstují ve druhé trati (po organicky hnojených předplodinách). Cibulová zelenina vyžaduje síru. Kořenová zelenina kumuluje nitráty a cizorodé prvky (těžké kovy). Je náročná na vápník – pro pevnost dužniny a vybarvení kořene. S výjimkou celeru je to zelenina druhé trati. Hnůj způsobí u petržele rzivost kořenů, u mrkve praskání kořenů a rozvoj škůdců (pochmurnatka mrkvová) a obecně zhoršuje skladovatelnost. Plodová zelenina nekumuluje nitráty a rizikové prvky ukládá v nati. Jde o plodiny první tratě = organicky hnojené. Je citlivá na zasolení půdy. Přehnojení dusíkem podpoří růst vegetativních částí (listů) na úkor násady plodů. U rajčata podporuje nedostatek draslíku praskání plodů; mangan stimuluje vybarvení plodů. Listová zelenina kumuluje nitráty. Není citlivá na chlór – je možno použít draselnou sůl, ale nesnáší kyselé půdy. Špenát je indikativní rostlina na pH – výborně roste při pH nad 6. Salát je náročný na dostatek vápníku –při jeho nedostatku se objevuje okrajová nekróza listů. Lusková zelenina se odlišuje ve výživě dusíkem vlivem symbiózy s hlízkovými bakteriemi na jejich kořenech. Dusíkatými hnojivy se proto buď nehnojí vůbec, nebo jenom minimálně na počátku vegetace pro překonání tzv. hladového období. Tato zelenina je náročná na fosfor a draslík z hlediska počtu semen v luscích a náročná na vápník (vápnění k předplodině). Hnojiva uvedená v textu jsou pouze příklady, každý pěstitel si může zvolit ze širokého sortimentu hnojiv na trhu.

Text

prof. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D.,1

prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., dr. h. c.,1

prof. Dr. Ing. Ladislav Ducsay,2

doc. Ing. Ladislav Varga, Ph.D.,2

Dr. Ing. Pavel Čermák,3

1Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů, FRRMS, Mendelova univerzita v Brně,

2Katedra agrochémie a výživy rastlín, FAPZ, Slovenská polnohospodárská univerzita v Nitre,

3VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně

Foto T. Lošák

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *