Znovuobjevený svět pestrobarevných letniček

Označení letničky používáme pro květiny, které v jednom roce vysejeme, v poměrně krátké době vykvetou a vytvoří semena, načež v témže roce odumřou. Je to samostatná skupina rostlin, značně obsáhlá, která je pro své vlastnosti ve světě velmi oblíbena. Jsou to v podstatě jednoleté rostliny, které vynikají krásnými živými barvami a bohatostí květů a dlouhou dobou kvetení. Ve veřejných prostranstvích, kde se zakládají různobarevné květinové skupiny, se používají hlavně letničky s nízkým vzrůstem. V zahradách lze použít i vysoké letničky určené k řezu do vázy, což je v době dovozových řezaných květin více než praktické. Mnohé druhy lze zasadit do míst s odkvetlými a zataženými cibulovinami, kde zaplní plochu po zbytek roku.

Letničky ze zahradnického hlediska zpravidla rozdělujeme podle délky jejich vegetačního období: 1. druhy velmi náročné – vysévají se zpravidla už v lednu až únoru. Mají často velmi jemná semena, velké nároky na teplo při vzcházení semen či dlouhou vegetační dobu. Na přípravu sadby je potřebný vyhřívaný skleník nebo fóliovník. Klasickými zástupci v této skupině jsou například begonie (Begonia semperflorens), nestařec (Ageratum houstonianum), petúnie (Petunia hybrida) nebo lobelka (Lobelia eninus); 2. druhy méně náročné – mohou se vysévat později během března až dubna do studeného skleníku, mají větší semena, menší nároky na teplo a kratší vegetační dobu. Do této skupiny můžeme zařadit asi nejvíce pěstovaných letniček. Je to například afrikán (Tagetes), ostálka (Zinnia), gazánie (Gazania), balzamínka (Impatiens) a další; 3. nejméně náročné – mohou se vysévat v dubnu až červnu přímo na záhon a jejich vegetační doba je podstatně kratší. Na těchto letničkách stojí složení v současnosti velmi oblíbených letničkových luk.*

Text a foto

Ing. Hana Chvalová,

Čimelice

Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *