Unikátní vinici Šobes chce Znojmo zapsat na seznam UNESCO

Jedinečnost viniční tratě Šobes na Znojemsku potvrdily závěry už několika prací realizovaných na ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU. Podle výsledků, které shrnul prof. Pavel Pavloušek, se místní terroir výrazně odlišuje od ostatních viničních tratí. Z provedených výzkumů je zřejmé, že vzájemný vztah topografie vinice a příjmu slunečního záření vytváří v tomto místě zcela optimální podmínky pro aromatickou vyzrálost bílých odrůd. Dokončená studie městu Znojmo poslouží jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do indikativního seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam světového dědictví UNESCO.

Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice. Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. Podle prof. Pavlouška je zdejší terroir zcela jedinečné především umístěním této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vyniká kvalitou a typičností šobeských vín. Zápisem mezi památky UNESCO by se Šobes dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa, z vinařských památek UNESCO má Šobes nejblíže do rakouského vinařského regionu Wachau. Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná. Z pohledu terroir je nejcennější spodní část viniční tratě.

Jedinečnost Šobesu je založená na mikroklimatických datech, respektive podmínkách přímo ve vinici. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ uvedl Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.

Zdroj: TZ MENDELU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *