Vývoj cen výpěstků stromů v oceňování dřevin rostoucích mimo les

Pro oceňování dřevin rostoucích mimo les se v ČR velmi často využívá tzv. Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les AOPK ČR, a to zejména za účelem kompenzace ekologické újmy vzniklé při kácení či poškození dřevin. Příspěvek v úvodu shrnuje východiska této metodiky, která je založena na nákladovém ocenění. Podstatná část textu příspěvku představuje výsledky revize a aktualizace cen výpěstků stromů používaných v nákladovém způsobu oceňování. Diskutujeme vývoj charakteristických cen rostlinného materiálu pro různé skupiny taxonů a velikostní kategorie stromů. Výsledky revize cen budou využity pro úpravu nastavení cenové úrovně dřevin v příští aktualizaci Metodiky AOPK ČR.

Metodika AOPK ČR (Kolařík et al. 2018) je často využívaným nástrojem pro oceňování dřevin rostoucích mimo les. Vychází z nákladového ocenění dřevin, stejně jako většina českých i zahraničních přístupů k oceňování vyvíjených arboristy. Článek představil výsledky revize nákladového ocenění položek rostlinného materiálu (výpěstků stromů) k roku 2018, a porovnání s oceněním z roku 2008, které je používáno v aktuální Metodice primárně pro ocenění náhrady ekologické újmy formou kompenzačních výsadeb dřevin. Výsledky revize cen ukazují, že za posledních deset let došlo převážně k mírnému nárůstu charakteristických cen v jednotlivých skupinách a velikostních kategoriích stromů. Zatímco většina cen narostla (po odpočtení inflace) o méně než 20 %, výrazná je například změna cen listnatých stromů – špičáků (s výškou 100–200 cm). Prezentované výsledky budou promítnuty do nastavení cenové úrovně dřevin v příští aktualizaci Metodiky AOPK ČR, která je plánována na rok 2021. Věříme však, že výsledky analýzy cenové úrovně výpěstků stromů uvedené v tomto článku jsou zajímavé nejen z metodického hlediska, ale také pro odbornou praxi ve správě zeleně i pro školkařskou výrobu, zakládání a rekonstrukci zeleně.*

 

Text

Ing. Kateřina Kaprová, Ph.D.,1

Ing. Eva Smolová,2

Ing. Andrea Szórádová, Ph.D.,3

1Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy,

2ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o.,

3SAFE TREES, s. r. o.

Foto A. Szórádová

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *